Porozchodová kocovinka se několikrát denně vrací. Počet spotřebovaných papírových kapesniků velmi mírně klesá.
Můj apetit k jídlu se bohužel nevrátil. Ráno jsem snědl dvě makové a jednu tvarohovou svatební buchtičku. Mléčná rýže se skořicí, kterou jsem si vzal do práce na snídani, mi vydržela neotevřená i přes oběd a když jsem v půl páté odcházel domů, musel jsem zbytek vyhodit, protože se mi dělá špatně už při pohledu na jídlo. Kolem půdeváte jsem si pak dal zhruba poloviční porci těstovin se zelím, neboli slovenské jídlo pro chudé – lečky s kapustou. Jediný co zvládám je pít a kouřit. Cigarety mi kupodivu chutnají. Ale nemyslete si, že jsem z toho zrovna nadšený. Je mi jasný, že jíst musím. Jen to teď nechápe tělo.
Nová deska Dary Rolins mi přitom zní jako rozchodový soundtrack. Dobrá věc je, že ta deska je dle očekávání dobrá. Ta špatná, že tam občas propašovala neopodstatněný optimismus. Včera jsem po práci dojel domů a zašel si ke kadeřnici. Pak jsem upravoval fotky ze Stanových narozenin (činnost na úrovni sebemrskačství) a pak si šel zakouřit k Maroshově expříteli Tomášovi o patro výš, protože disponuje krásnou terasou. Chvíli jsem koukal i na porno, ale znechuceně jsem jej po chvíli zase vypnul. Asi to jsou erupci na slunci. Můj spolužák se totiž ve stejný den po třech letech vztahu taky rozešel.
Já vím, podle každého z mých kamarádů a známých mi bude líp. Bude, o tom žádná. Jen si nejsem jistý zda to stihnu do roku 2019, a zda zrovna v Praze najdu kluka se kterým bude možné žít normální vztah. Najít Maroshe mi trvalo asi deset let a byl jednoznačně nejlepším klukem s jakým jsem chodil. Co se týká nějakého pronájmu, který budu muset najít, tak původně zvažovaný byt asi k dispozici nebude. Tři roky si jej držela Maroshova kamarádka a když doma nadhodila, zda ho pustit či ne, odpovědí ji bylo významné mlčení, takže tu možná máme zaděláno na další rozchod. Někdo mi radí kouknout se spíš po nějakém pokoji, ale je mi sakra 32, nejsem už student a chci mít své soukromí. Nechci řešit kdy si budu moci někoho pozvat k sobě nebo to jestli tam můžu ubalit jointa. Jsem náročný? Ano. Mám na to? S platem blížícímu se k celostátnímu průměru pravděpodobně ne. Bylo by to lepší v Brně? Nevím. Myslím, že aktuálně je vlastně jedno, kde se nacházím. Takže se asi budu držet zatím toho, že sice nemám přítele, musím si najít byt, ale ještě stále mám práci. Trvá to z domu jen pouhých dvacet minut. Je tam teplo, sucho a slušní kolegové. Je tam elektrika, voda a papír na záchodě (viz. Vítrholc).
Napsat komentář