Nějak se tu dnes plácám v bahně. Mix morálního bahna a pocitu hlouboké vody podemnou, když mi zrovna dochází dech…

A máme tu další krizi. Nikoliv jen ve světě finančním, ale i v osobním životě. Abych popsal problém, jsem prchlivý a neléčím se. Nevím jak. Ale docela dost obtěžuje mé dva partnery. A tak si jednou za čas o tomto problému doma promluvíme. To že jsem v zásadě introvertem překopaným na občasného extroverta jsem tu myslím již zmiňoval. Takových věcí je ale víc. Jsem například cholerik. Vím to, protože to tak je. A i když je dost nepříjemné si to přiznat, ani nezaregistruju, když začnu ječet a zvyšovat hlas. Nevnímám to. Byl jsem tak totiž vychován. Došel jsem k tomu nedávno, když jsem pozoroval komunikaci otce s bratrem. Tehdy to ještě klukům přišlo vtipné, že to dělá otec i brácha. Přidáváme volume, (domnívám se) abychom přidali váze našich argumentů. Nikdy to nefungovalo, ale dělám to tak minimálně dvacet let. A co teď s tím a jak to rychle změnit? Docela mně to trápí a nerad bych kvůli této věci přišel o dva úžasné a vyjimečné kluky. Dokážete mi poradit?

Abych se v té depresi neutopil nebo ji na vás nelil po litrech, můžu se zmínit o tom, že mi došel k testování MP4 přehrávač GoGear od Philipse. Občas na něm zcela nechápu ovládání (jednou pravé tlacítko hudbu ztlumí, podruhé zesílí), nicméně hraje tak dobře, že jsem dnes notebook přepnul na mute mód a do uší si narval pecky, abych mohl sjíždět Best of Suede. Jsem ve svém životě jaksi zaseklý a mám strach se pohnout…

P.s. A jako poděkování za promo na můj blog na jeho stránkách, oplácím Honzovi Folnému stejnou mincí a rád bych vás nalákal na jeho knihu Od sebe / k sobě (která je mimochodem výbornou zpovědí bisexuála), kterou si budete moci zakoupit například na Mezipatrech v Praze nebo v prosinci v New Yorku.