Rýmička je zlo. Naštěstí vždy v těchto temných chvílích dokážu najít na internetu zlo daleko větší…

Co nového u Kramaříků (tak nás označuje brněnská část kamarádů)? Ve čtvrtek dojel Tom do Prahy a v neděli jsme všichni tři odjeli brzo ráno do Brna, neboť nás čekala akce v kavárně. Původní plán na 20-30 lidiček milujících SIMS3 se rozrostl na zhruba 50, což bylo kapacitně lehce nad hranou Fondue Cafe, ale myslím, že jsme nakonec vše zvládli. Mimo focení jsem totiž pomáhal vyrábět i jídlo, vlastnoručně jsem vykrajoval zvířátka z toustového chleba a dokonce jsem se postavil i za bar, kde jsem postupně zlikvidoval velkou část zásob nealko nápojů. Tedy ne že bych je vypil, kdepak o to se postarali naši hosté, já byl jen služebníček a docela jsem si to za barem užíval. Pak jsem ještě nafotil nový firemní stánek (ó ano, Fondue Cafe dokáže být i mobilní) a odjel zpět do Prahy, zatímco Marosh si v kavárně v rámci dovolené střihl druhou firemní akci o den později.

Takže po nedělní SIMS3 akci v Brně (fotoreport naleznete například zde), se moje tělo rozhodlo, že mne potrápí bolestí v krku. Protože ale odmítám být nemocný, okamžitě jsem nasadil Orofar a Coldrex. Dobrá zpráva je, že dnes ve středu se krk jeví už docela v pohodě. Dokonce mohu i kouřit (cigarety). Ta špatná zpráva je, že nyní mám pro změnu zabetonovaný nos (pro geeky typu Sheldon, hleny mám žlutookrové, takže by krásně ladily s logem našeho rodícího se serveru Bytart.cz). Drobných změn tak doznal i můj pracovní prostor. Zatímco kolegyně Zina se i se svojí dcerkou v bříšku válí někde v Egyptě, já učinil dvě změny. Jednak jsem si přisunul blíž kapesníčky a jednak jsem si přisunul blíž koš na odpadky a zvolna jej zaplňuji papírovými kapesníčky…

Nakonec jsem musel zrušit i naplánovanou včerejší návštěvu E.ON Energy Globe Award. Stačí že chrochtám v práci, nicméně alespoň tu už Barrandov začal topit. Ne že by to znamenalo, že sundávám mikinu a šálu. Kdepak. Šálu si sundám jen u oběda (a to čistě z praktických důvodů, abych si ji nemáchal v jídle). Vyhlídky do budoucnosti jsou mlhavé a zahleněné. V pátek nebo ve čtvrtek odpoledne mne Marosh opustí a odjede do Brna. Já se tam vypravím v pátek po práci. Zda autem nebo busem je ještě k diskuzi.

Na Slovensku mimochodem padla vláda. Média tomu věnovala stejný prostor jako mrtvým hokejistům nebo úmrtí zakladatele Applu. Vyprodukovat 4 články jako to zvládli večer na idnes.cz je dle mého moc (zvlášť, když se jedná především o recyklaci těch starších článků). V první chvíli jsem měl radost. Ano, padla skvělá premiérka, ale i když se snažila přijmout návrh EU na navýšení finanční pomoci, neuspěla. Díkybohu. Je to ale jen dočasné vítězství euroskeptiků. Jakmile na Slovensku jmenují novou vládu, návrh projde a tak všichni co platí eurem budou povinně půjčovat státům jako je Řecko nebo Španělsko. Co na tom, že si sami budou muset půjčit? Po přečtění tohoto článku, jsem se euroskeptikem stal. Docela progres na to, že jsem se považoval za eurooptimistu. Ale ono to není jen o nesmyslných nařízeních a zákazech (co vlastně udělají dítěti, které bez dozoru rodičů nafoukne balonek? Zavřou mu rodiče? Nebo jej umístní do pasťáku?), někdy je to i o tom, jak se EU snaží lidi špehovat. Informace jsou moc a EU má velké ambice po vzoru velkohubých USA udělat z tohoto kusu světa „nejsvobodnější“ koncetrák. Zajímejte se o dění ve světě, jednoho dne skončíme jako v cenzurované Číně nebo „svobodné“ Americe. A nebude to zřejmě trvat, Německo, Holandsko, Švýcarsko i Rakousko už ke špehování vlastních obyvatel používají i programy na bázi virů. Děsivé.

A nakonec mám ještě jeden zajímavý odkaz. Ano, Babica je někdy velmistr kuchařského pekla, ale těmto lidem nesahá ani po kotníky. Cítíte se z těch zpráv v depresi? Tak se mrkněte na video. Humor je zatím povolený…