Tak nastal víkend. Letní narozeninové orgie se dostali do poloviny a tak po otcových narozeninách v půli června jsme zapili v pátek jen decentně narozeniny Honzy Durčáka, protože v sobotu ráno jsme se vypravili do Zbýšova, kde pro změnu měla narozeniny moje máma. Ta Maroshova nás čeká za týden…

V sobotu jsme tedy zvládli oslavu a potom hurá do Brna, kde jsme se věnovali chvíli nejen našemu bytartovému projektu, ale taky z části mé budoucnosti na pracovním trhu. Kolem deváté jsme vyrazili do IKEA a pak si prohlíželi sedačku, koupili si novou rohožku, vzali ramínka na sukně (pro Sylvu) a večer jsme samozřejmě zakončili u Tomáška v posteli.

Když jsem si v sobotu v 10:50 dal na FB takové malé bezvýznamné předsevzetí, že budu hubnout (na ceste do zbysova a brna. A po rannim vazeni prechazi na fasisticky prisny dietni rezim. K piti jen neslazena voda, zadne zakusky ani lednaky. To jsem fakt zvedavy, co mama napekla na oslavu…), netušil jsem, že se toho chytí Marosh i Tomášek. Sice jsme ráno vydatně posnídali, ale to jsem teda fakt netušil, že to bude minimálně do pěti večer poslední jídlo. Po snídani jsme totiž vyrazili do posilovny jménem Big One, kam měl Tomáš volné vstupy. Díky tomu, že se cvičením zabýval, nám mohl radit s tím, co děláme špatně. Samozřejmě, že já se nejvíc vyřádil na kole s displejem a kupodivu mne bavil i desetiminutový program na steperu. Po více jak dvouhodinovém cvičení, jsme si dali saunu, horkou páru, saunu, saunu a saunu a poté jsme jeli do Bauhausu a Hornbachu hledat nějaké kousky pro letní záhrádku Fondue Café. Teprvé poté (zhruba v půl šesté) jsme zamířili do Tesca za Boby centrem a dali si oběd. Následovala chvíle u Tomáška a pak jsme chtě nechtě (spíš nechtě) museli vyrazit do Prahy. Prvních 140 kilometrů řídil Marosh, pak už padla tma dořídil jsem to já. Sotva jsme zaparkovali a vynesli nahoru tašky, začalo pršet, takže to vyšlo akorát.

Dnes a zítra budu zřejmě rád, když se dokážu najíst rukama a slézt z postele. Mám podezření, že pár svalů jsem probudil k životu poprvé. A i ty ostatní dostali zátěž, na kterou si už jen matně vzpomínají z dob, kdy jsem chodil do posilovny pravidelně. Snad se v týdnu s Maroshem dokopeme k tomu zajít znovu, o víkendu totiž vyzkoušíme posilovnu Olgy Šípkové. A mimochodem perlička z Big One nakonec: Za celou dobu zhruba 4 hodin, které jsme v posilovně v neděli strávili v ní bylo jen sedm návštěvníků a z toho šest gayů (tři z nich my, potom Felix a jeden gay pár, z nějž si jeden vzal k posilování knížku). Takže 4 procentní menšina říkáte?