Víkend jsme strávili daleko od Prahy a myslím, že nám bylo fajn…

Tak jsem se nějak zase nedostal k blogu, až včera večer. Už si teda nevybavím, jaká byla středa, ale vím, že ve čtvrtek jsme byli diskutovat se Zdenkem a Luďkem o logu a Zdenek pekl domácí sušenky), ale bezpečně vím, že jsem měl v pátek půl dne dovolené a odjížděli jsme na chatu blízko Zábřehu na Moravě. Cesta proběhla vlakem, samozřejmě klasickým rychlíkem, ve kterém se lepíte na koženková sedadla, v kupé je horko a uši dostávají zabrat jako v klubu blízko reproduktorů. Ale co už, České dráhy nikdy nepatřily mezi mé favority v oblasti přepravy…

Po příjezdu jsme se odebrali do blízké vesnice a já tam v místním kulturáku prožíval značně smíšené pocity při vystoupení lokálních tanečníků. Představení se mi líbilo, nicméně jsem dost přemýšlel o problému, který jsem měl ukrytý v batohu. Těsně po příjezdu jsem totiž zjistil, že moje drahá D80 má nějaký problém. Zprvu jen každou druhou fotku zahlásila chybu, nicméně po chvíli začalo přituhovat, fotoaparát neudělal třeba 20 fotek v řadě a podle zvuků jsem dospěl k závěru, že mechanismus zrcátka má nějaký serióznější problém. I když oprava bude možná a bude to zřejmě v řádu tisíců, nebude to asi oprava do týdne či dvou. A my bychom za dva týdny tak rádi na dovolenou (ve třech samozřejmě). A kombajn na dovolené bez fotoaparátu? Moje milovaná Nikon D80 už má svůj věk, oddaně mi slouží od ledna 2008 a to bez vážnější poruchy, narozdíl od externího blesku SB-600, který je letos v Nikonu již potřetí. Musel jsem tak o víkendu učinit závažné rozhodnutí ohledně opravy a taky jsem se rozhodl, že na dovolenou bez fotoaparátu jet nechci a proto zřejmě nastal čas pořídit Nikon D7000, ačkoliv přitom budu muset sáhnout do finanční rezervy.

Víkend na chatě byl naprosto báječný. Chata, jak se nazývá spíš plně obyvatelná a vybavená vilka, leží ukrytá na konci malé vísky, kterou obklopují kopce ze všech stran. Na loukách se pasou krávy, v okolních lesích všechno kvete, u polních cest rostou lesní jahody a stromy vybízejí k ochutnání, když na vás již z dálky mávají větvemi, ve kterých se tak vyzývavě červenají třešně. Zyrtec jsme papali Tomášek i já a tak se ta kvetoucí nádhera dala myslím slušně snést. No okolí je zemský ráj to napohled a příbytek patří do kategorie A+. Osazenstvo jsme byli jen my tři a i když nás Marosh vyhnal na výlet do kopců a nádherného okolí, byl to nádherný relax a dokonce jsem si trochu opálil ruce. Chlapci využili i místní gril a udělali jsme si luxusní grilované maso a zeleninu. Něco málo jsme si popovídali i o dalším směřování Bytart.cz a prostě jsme si užívali jeden druhého a třetího :). Občas jsme se podívali na TV nebo internet o novinkách v kauze vláda versus odboráři (ve čtvrtek to bude v Praze maso, co na tom, že odboráři stávkují defakto proti zadlužování naší země?), ale rozhodně se nedá říct, že bychom na netu viseli, protože v chatě je síla signálu Vodafone jednočárková až nulová, v prvním patře v posteli pak na velmi malých místech až tříčarková a hned vedle taktéž nulová.