Zatímco obvykle tu komentuji politické dění, dnes z toho udělám buzní telenovelu. Ostatně jak mi vtloukali do hlavy v redakci Aha, čtenáři milují emoce…

Oproti mému původnímu předpokladu (a zcela v souladu s jeho plánem) nakonec Maroshek včera v Brně zůstal až do dnešního rána. Stěhování našeho třetího (Tomáška) od jeho ex se neobešlo bez fyzického násilí na Maroshovi. Inu dostal pěstí od agresora, ale co čekat od blbečka, který pracuje ve firmě, která postavila byznys na půjčování pěněz lidem? Ostatně naše aktuální číslo Nového Profitu se půjčováním zabývá a v jednom z rozhovorů padl i názor, že podnikatelským záměrem některých těchto společností není zisk z úroků půjček, ale zisk z nesplácení dluhů. Ale zpět od Providentu k jiným věcem.

Chování ex od Tomáška bylo poslední měsíc značně problematické. Nejdřív mu defakto ukradl notebook, což neustále omlouval jednáním v afektu. Našel v něm totiž nějaké fotky a dle svých slov počítač rozmlátil a vyhodil. Pak nechal Toma běhat a prohlížet popelnice v širokém okolí, dokonce mu dal i tip na to, kam zhruba ho vyhodil. Tom byl samozřejmě dost v prdeli, protože v nezálohovaném počítači neměl jen fotky, ale hlavně firemní data. Po čtrnácti dnech mu jeho ex (říkejme mu třeba „pan Děsný“) řekl, že mu data teda laskavě nahraje na flashku. Pan Děsný přitom po celou dobu procházel psychickými stavy: „Jsi děvka“ až po „Strašně moc tě miluju, omluv se za své jednání.“ a o afektu nelze v souvislosti s krádeží notebooku mluvit, neboť jej nezapomněl zabalit do pouzdra. Zvažované udání na policii nakonec neproběhlo. Stálo by to jen na tvrzení proti tvrzení. Navrhoval jsem tomu kreténovi zlomit ruce, ale všichni fanoušci sci-fi vědí, že zlo plodí pouze zlo…

Při této psychické labilnosti považuji za rozumné, že Tomáš několikrát doma nadhodil, že se bude stěhovat, ale neřekl přesně kdy. A tak včera zastavil i s Maroshem v bytě s úmyslem si odvézt své věci. Pan Děsný poznal Maroshe z fotek, takže mu rovnou jednu natáhnul a zakázal mu vstup do „jeho“ bytu (psaného na oba). Budiž nám útěchou, že jediným místem, kde jsme to v tom bytě nedělali byl balkon… Nakonec tedy pomohla Tomovi se stěhováním naše kamarádka Eva J. a Marosh musel čekat venku. A milý pan Děsný stejně musel jet pryč, protože si musel zajet koupit novou postel, většina vybavení bytu mu totiž neříkala pane.

Takže ano, zatímco Marosh si ‚užíval vypjaté‘ atmosféry v Brně, já měl v Praze pohodu. Po pondělním zápřahu v práci (letošní letní home office vychází na dobu, kdy jsem měl v plánu dovolenou) jsem si dal kávu v Costa caffé na Budějovické a k mé nezměrné radosti z nabídky nezmizelo Orca latté. Pak jsem dorazil domů, vypral prádlo, dal si báječnou koupel, viděl vyřazení Šepse ze Superstar, podivné noční zprávy s přestárlou Borhyovou a dotykovou obrazovkou (pro mne největší WTF moment v TV za poslední měsíc) a samozřejmě jsem se mimo Quakelive věnoval i úpravám fotek. Už mi jich zbývá upravit jen 232.