kdybych nedostal žádný blok, nebral bych to jako výsměch, pokud mi ale dali TOHLE, tak to moc jinak brát nejde a víte kdo je druhý nejzajímavější muž po prezidentovi?

Včera mi došel diář na příští rok od mojí milované firmy. V souvislosti s tím se vám musím přiznat k jedné věci. Jsem strašně zvědavý člověk. Třeba by mně fakt zajímalo, kolik stojí jeden kus diáře, který je v měkkých deskách, doslova smrdí velmi levným PVC a protože má dvě části – kalendář a telefonní seznam, tak se taky rozpadá na dvě části a pohromadě jej drží jen ty měkké nezpevněné PVC desky. Firma OTK mi taky něco říká, myslím že takové obludy produkovala už když mi bylo deset. Pokud někdy někdo z vás používal nějaký debilníček (aka diář), pak jistě chápe, že celá tahle věc je pro normální používání naprosto NEPOUŽITELNÁ. A právě proto by mě zajímala cena celého tohoto zmetku, kterým jsem byl blahosklonně obdarován firmou. Myslím, že daleko lepší než vyhazovat peníze oknem za tyhle šmejdy, by bylo koupit třetinové množství 3x dražších diářů s pevnou vazbou a pak si o ně udělat firemní loterii. Je mi jasné, že to dopadne stejně jako loni, tento „diář“ vyhodím do koše a raději si ze svého koupím nějaký s pevnou deskou, abych se nemusel stydět za firmu. Jako optimista jsem vždycky doufal, že národ udolá drzost a hamižnost politiků tím, že jim půjde příkladem. Zatím to ale vypadá, že manageři se učí od politiků. Ušetřit co nejvíc na poddaných a zbude víc pro ty nahoře. Zatím to tak funguje. Jen aby jednoho dne ti nahoře nezjistili, že ti dole vydělavají na všechny a že je to přestalo bavit.

Jinak byl včerejší den poměrně úspěšný. Moc jsem to nepochopil, ale za jediný den jsem prodal dvě svoje fotky na fotobance. Možná to bude tím, že poslední věci které fotím speciálně s úmyslem vrazit je do fotobanky, vypadají jak kdyby je kreslil Walt Disney. Živé křičící barvy a komerční kýčovitost. Nicméně nejzvláštnější je fakt, že se včera prodaly fotky, které jsem nečekal, že by se někdy mohli prodat a navíc obě dvě koupili reklamky. Chápu, že někdo může koupit fotku čtyř komínů, ale na co bude komu olověný slitek netuším. Čím déle se zabývám touhle sférou, tím víc z ní jsem zmatený. Znáte ten pocit, kdy jdete do něčeho s tím, že jste kovanej a v průběhu zjistíte, že jste pravděpodobně zapomněli i svoje jméno. Ideální by bylo do Vánoc prodat ještě tak 15 fotek, aby vůbec nějaký byly. Dokud se zpívá, ještě se neumřelo…

Jinak to včera byl poměrně klidný den. Domů jsem si vzal notebook, abych mohl ukázat pár fotek na Skle a pak jsem šel na Sklo. Když pominu závěrečnou epizodu dole u fotbálku, kdy se barman rozčiloval a obvinil AdaMMa, že když tu byl s kamarádem naposled, tak mu ukradnul čepici, byl to pěkný večer. K tomu barmanovi snad jen to, že podle oblečení si umím představit, jak asi ta čepice vypadala. Myslím že bych se jí bál dotknout a AdaMM prohlásil něco v tom smyslu taky. Přivítali jsme mezi sebou i celebritu největší, jakou má jihomoravský kraj v současné době k dispozici. Ano, došel i Benny. Po včerejší reportáži, kdy se jeho fotografie objevili i v TV jako druhá zpráva v informačním bloku Jihomoravského večerníku hned po návštěvě prezidenta Klause v Brně, to prostě celebrita být musí…