Tak tedy Velikonoce. Sice každý rok před Vánocemi tvrdím, že je nemám rád, ale podvědomě vím, že k nim přece jenom cítím. Bohudík se to samé nedá říct o Velikonocích, které jsou oslavou čeho? Toho že Ježíš vstal z mrtvých? Víte, já nemám vůbec nic proti desateru, je to dobrý manuál do života a určitě si myslím, že by si každý měl přečíst i Bibli. Ale odlišujme beletrii a to i tu tisíce let starou od skutečnosti. Ne, já opravdu nejsem věřící. Jistě, dělá mi radost den volna navíc. A to je asi tak všechno…

Den jsme začali kolem půl desáté. V deset jsme se šli nasnídat k Tomášovi s Tarasem, kam jsme byli pozvaní na čokoládový dort. Taky mě hned Tomáš zjezdil, že se tvářím jak kyselá prdel. Uznávám, ale on si začal, chtěl mě vidět hned po ránu!!! (:D) Na oběd uvařil Marosh těstoviny pro 5 lidí a k tomu omáčku pro nás dva (zbytek jsme dojeli večer). Na kafe jsme se zastavili u jeho rodičů, dostali jsme ořechovou buchtu a domácí mazanec (miluju tohle sharování v rodině). Večer jsme koukli na Bonda a protože se Marosh po delší době cítil líp, mohu říct i další věc: OLE!