2 lžíce olivového oleje, 1 červená cibule nasekaná, 1-2 jarní cibulky nakrájená na kolečka, 3 stroužky česneku, 7 středních brambor (cca 400-500g), oloupaných a nakrájených na kostky, 3 mrkve nakrájených na tenčí kolečka, 2 lžíce kari, 1 litr zeleninového vývaru, 125 g jáhel, 3 ředkvičky a kelímek bílého jogurtu na ozdobení.

Nejdříve si vyrobíme zeleninový vývar. Použijte jednu kostku bujónu kuřecího a jednu zeleninového (v případě striktně vegetariánské verze lze kuřecí masox zcela vypustit nebo jej nahradit druhou kostkou zeleninového bujónu), přidejte jarní cibulku, jednu mrkev, na plátky nakrájený stroužek česneku, trochu sušené petrželky a trochu kmínu, kdo má, může přidat i špetku sušených rajčat. Nechte asi deset minut vařit, poté odstavte.

Olej rozpalte ve větším hrnci, ztlumte plamen a pomalu osmažte nasekanou cibuli s dvěma nasekanými stroužky česneku. Až cibulka zesklovatí, přisypte brambory a mrkev, oheň znovu zesilte a zprudka restujte zeleninu, až trochu změní barvu do zlatova. Přidejte kari, chvíli smažte a nebojte se toho, že se směs dole začne trochu připékat. Na řadu totiž přichází zalití vývarem. Pořádně vše promíchejte a přiveďte k varu. Přikryjte pokličkou a vařte poté alespoň pět minut. Poté přisypte jáhly a za občasného míchání vařte dalších deset minut na mírném ohni (vařte než budou brambory hotové). Jáhly omáčku pěkně zahustí. Na dno každého talíře položte tenké plátky nakrájené ředkvičky, zalejte omáčkou a talíř ozdobte dvěma či třemi lžičkami bílého jogurtu. Podávat lze i některým druhem placky nebo libanonského chleba, ale díky jáhlám lze jíst i samostatně.

Na to jak je recept jednoduchý, jde o překvapivě chutné a zdravé jídlo. A protože jsme zhýčkaní kvalitou kari, přidávám tip na poměr mezi jednotlivými složkami, pokud jste podobně postižení. Na jednu lžičku kurkumy přidáme dvě a půl lžičky koriandru a jednu menší lžičku garam masaly. Garam masalu si asi nikdo sám doma nemíchá, ale kdyby vás přece jen zajímalo, čím vším je nebo může být tvořená, vězte, že garam masala je směs bílého a černého pepře, hřebíčku, skořice, bobkového listu, indického dlouhého pepře (pippali), kmínu, černého kmínu, černého, hnědého a zeleného cardamomu, muškátového oříšku, badyánu (též známý jako hvězdicový anýz) a koriandrových semen. To je takový základ, do kterého se v Indii dle regionů přidávají i další druhy koření (například kmín kořenný, sušený česnek, zázvorový prach, sezam, hořčičné semínka nebo fenykl). Jak vidíte, tak problematika správného mixu kari je na úrovni složitosti věd kvantové fyziky. Jen dodávám, že do Indie jsem se zatím osobně nekouknul, ale čerpal jsem z Wikipedie (takže doufám, že jsem všechna koření z angličtiny přeložil korektně).