I když to tak hlavně zpočátku moc nevypadalo, nakonec jsme s Maroshem zažili moc krásný víkend. Pravda, v pátek hned po příjezdu mi promlouval do duše, abych zapracoval na některých mých vlastnostech. Taky ne úplně libě nesl moje básnění na Páju, náhle se karta otočila a místo toho abych na něj žárlil nadále já, začal lehce žárlit Marosh :) Nicméně potom jsme si už jen užívali jeden druhého.

V sobotu jsme vstali něco po jedenácté, což byl nejvyšší čas. Slíbil jsem totiž odfotit všechna štěnátka, která porodila Lucia od Petera Pea dřív, než je rozdají zájemcům. A protože první měla odejít už v neděli, nebylo času nazbyt. Miláček sice trochu mručel, ale asi si uvědomoval, že to lze stihnout i s odpolední oslavou, kam jsme byli pozváni a tak mi dělal doprovod. Setkali jsme se s Petrem, Lucií a Lucií (Lusií) na Letné. Protože svítilo ostré sluníčko a barva border kólie je černobílá, nahnal jsem všechny pod stromy, kde byl stín a kde se mi snad nějak podařilo štěnátka nafotit. Cestou zpět jsme se zastavili v cukrárně a dali si takový lehoučký oběd v podobě kávy, jednoho zákusku a jednoho košíčku na osobu. Domů jsme dorazili kolem druhé a po chvíli jsme se převlékli a vyrazili na oslavu.

Martina, který dělal oslavu v podniku s jménem SOHO+ jsem viděl podruhé v životě. Jsem velmi rád, že jsem se této párty mohl účastnit, protože co se týká designu, jedná se o velmi povedenou restauraci, čemuž odpovídají i ceny nad úrovní čehokoliv v Brně (tím myslím to, že i Brabender je zhruba 4-5x levnější). Sice jsem tam znal jen mizivé procento lidí od vidění, ale byl jsem v klidu, protože jsem si sebou vzal foťák. Pár minut po nás došel i fotograf, ale nakonec jsme fotili oba a musím říct, že jsem si večer naprosto užil. Co se týká servisu a jídla, mohu potvrdit, že SOHO+ je opravdu podnikem na úrovni. Končilo se kolem půlnoci a doteď se bojím stoupnout si na váhu.

V neděli svítilo sluníčko a my jsme dostali pozvání k rodičům Maroshe na oběd. Jahodové kynuté knedlíky v páře byly naprosto famózní! Nicméně jsme se nezdrželi dlouho a jeli jsme zpátky domů, abychom dohnali Robina a Pepíka, kteří se tou dobou už dávno slunili u rybníka na nudapláži. I tohle byla moje premiéra, nicméně díky vysokému rákosu všude se skoro nebylo před kým stydět.

Tenhle víkend jsem si v Praze opravdu moc užil a myslím, že nejen já. Sice jsme stále nepřesadili kytky, ani stále nevíme kam pojedeme na dovolenou, nicméně nám bylo spolu opravdu moc krásně a myslím, že jsme spolu prožili nádherné chvíle i o samotě. Myslím, že jsem to sem ještě nenapsal, ale milování s Maroshem je to nejkrásnější milování, jaké jsem dosud poznal…