je nesmysl, že člověk s mojí pamětí, se chce svést na další módní vlně tématických spotů na české blog scéně…

Začal to =M=, ostatně minimálně jednu podobnou vlnu má už za sebou, když ji převzal z ciziny (dvacátátřetí strana, pátá věta), takže to bude jistě podnětné. A řekl mi o tom AdaMM, aby bylo vše objasněné. Takže…

Takže když mi bylo 18, končil rok 1997, byly Vánoce a já chodil do posledního ročníku na ISŠ Olomoucká 61. Bylo to dost krušné v matematice a fyzice. Kdo by řekl, že mi optika bude dělat takové problémy (matematika mi je dělala po celou dobu studií)? Nakonec jsem ale odmaturoval a zařadil se na pracák, kde jsem vydržel asi rok, ale to už mi bylo víc…

Jaký jsem ale byl? Nevím ani to, jaký jsem ani dnes. Určitě jsem už tehdy uměl kouřit, učil jsem se to v sedmnácti. Taky jsem už znal AdaMMa. Psal jsem do časopisu Progresivní fóbie a cítil se strašně IN, protože jsem taky chodil na srazy serveru Xko. Bohužel detaily si už moc nepamatuju. Asi jsem taky měl doma 486 DX2/66 a snil o Pentiu. Protože Need for Speed 2 a 3 vypadalo zajímavě, nicméně já dál hrál toho svého Warcrafta a Dooma 2. Byl to čas, kdy jsem sice bydlel ve Zbýšově, nicméně duchem jsem žil už v Brně. Velmi často jsem jako student dojížděl domů autobusem o půl jedenácté (tedy tím posledním) večer. Rozhodně jsem byl ještě panic a měl za sebou největší trapas svého života, když mě maminka přistihla při onanii.

Nicméně to byl počátek doby, kdy jsem se začínal osamostatňovat. Ještě ne doopravdy, ale alespoň uvnitř. Byla to krásná doba a nějak se přenesla až do přítomnosti. Jsem klikař a můj dosavadní život byl rozhodně poučný. Ne vždy to bylo bez bolesti, ale přišlo to vždy tak nějak akorát. Samozřejmě mám v poslední době díky blížícím se narozeninám občas splíny. Budu načínat další čtvrt století a to je poměrně nechutné. Nikdy jsem nezažil vztah, který by byl Z OBOU stran intenzivní jako hořící list papíru, ale mám v plánu to ještě zažít. Chci jednou být známý a hlavně bohatý. Neuskutečněné sny jsou důvodem našich životů, člověk který netouží, nežije. Touha a vášeň, to je to co chci od budoucnosti. V osmnácti jsem byl na svůj vkus přestárlý. Teď jsem bláznivý. Za deset let mi začnou říkat, že jsem infantilní a za dvacet, že jsem senilní. Často se dívám do zrcadla a chtěl vrátit ten čas zpět, na sladkých 18. Jenže přijít o těch 7 let života? Stálo by to za to?

P.S. Štastný Helloween přeju…