někdy se zděsíte, když zjistíte, že je na něčem váš život tak žalostně závislý (třeba na počasí)…

Jak jsem zjistil v pondělí, byl tento víkend opravdu vydatný. Jednomu známému ukradli auto, dalšímu doklady a třetímu taky doklady. Po tomhle součtu jsem nakonec opravdu rád, že jsem nešel na tu Apokalypsu, protože se tam co? Protože se tam opět mimojiné kradlo. Tentokrát už se kradly i videokamery. Já nebyl nikdy natolik zdrogovaný, aby se mi na Apokalypse někdy něco ztratilo, nicméně nájezdy některých místních etnik na tuto párty zrána jsou doslova legendární. Ochranka většinou nikde a některá místa areálu Boby by člověk měl vynechat nebo tam chodit s baterkou (zkuste 10 hodin nečůrat). Přece jen si říkám, že riskovat zbytečně ztrátu foťáku je hloupé. Proti jednomu bych se tím foťákem ubránil, ale proti skupině lidí?

Včerejší program jsem koncipoval tak, že jsem žádný neměl. A tak jsem napsal AdaMMovi co dělá. Odpověď byla něco ve smyslu že se hodlá věnovat učení. Tak jsem si koupil pizzu na České a loudavým krokem se přesunul do Alfy na sklenku bílého. Pročetl jsem si Týdny a dal si ještě latté. Zrovna jsem se chystal zaplatit a odejít, když můj pohled sklouznul výlohou ven a já uviděl jak prší, chodci kličkují mezi kapkami deště a já byl v teple a suchu. Mělo to takový ten kouzelný filmový feeling, kdy kamera zabírá střídavě posmutněle zadumanou postavu v teple jak se závistivě kouká do deště kde to žije a nemá odvahu, chuť nebo dostatek síly vyjít ven a přidat se do toho reje. S vědomím, že ten déšť nebude trvat věčně (samozřejmě že jsou na světě oblasti, kde by mohlo být bláhové čekat na konec deště, pokud jste si nevzali v práci dva měsíce neplaceného volna) jsem si objednal ještě jedno víno. Síla deště opadala a opadala, až ve chvíli kdy jsem měl skoro dopito vyčerpala své síly a déšť zmizel.

A tak jsem zamířil do Tesca. Měl jsem chuť přebít pocit osamělosti něčím normálním. V mém bytě moc normálních věcí není, takže je logické, že po nedělním opětovném zprovoznění ledničky jsem se upnul na tento spotřebič. Za stravenky jsem nakoupil mraženou zeleninu, sýr, pomazánkové máslo a fazole. Domů jsem jel tramvají číslo 9 a vzal to přes park. Pak se stalo něco fantastického. Udělal jsem si večeři z fazolí a mražené zeleniny. Prostě jsem dva dny po sobě zapnul vařič! Nádobí celkem logicky skončilo ve dřezu a já teď čekám, zda nějaká firma příjde na trh s houbama na nádobí, které mají ručičky a nožičky.

Pak mi volal AdaMM, rozmyslel si to. Na hodinku a něco jsem se stavil i s Martinem v Pomalém baru. Nějaký fotbálek, kofola a domů. Vyspal jsem se krásně, akorát mi vrtá hlavou, kdo nazpíval písničku You ve filmu Cindy (já teda žádný takový film se slušným obsazením ani nenašel v databázi ČSFD), to se mně totiž ptala kamarádka po ICQ a já asi ani ten film neviděl. Neví někdo?

A propo když jsem včera browsil po netu, padla mi do oka nabídka přehravače i-river 790, který už mám nějaký čas doma na tomto webu. Specifikace tohoto kousku je kouzelná. Přehravač je kartový a paměťové karty nepodporuje…

Typ: kartový (????)
Kapacita interní paměti: MB 256
Paměťová karta: ne (????) 
Ukládání nehud. dat: ano