Některé blogy skončí, protože majitel nemá čas se o ně starat, některé, protože nemá chuť se jim nadále věnovat, existenci jiných lze definovat jako nadšeneckou euforii trvající pár týdnů či měsíců. Já momentálně mám čas, ale chybí mi chuť a hlavně mi chybí témata. Psát pořád dokola o sobě? O čem? I zprávy už nečtu tolik, pomalu začínám rezignovat na tento svět i můj život. Jsem na prahu třicítky, což v tomto rychlém světě defakto znamená, že jsem stále chodící, nicméně už tak trochu mrtvola. Kariéra? To je věc, na které jsem nikdy moc nepracoval a nelituju toho. Najít toho pravého? To se stane nebo ne, tím že si každého potencionálního partnera glorifikuji to moc nezlepším. A momentálně jsem spokojený a víceméně ani nevím, zda někoho chci. Co rozhodně nechci je sex. Uznávám, že je to v mém případě trochu divný, ale když se moc neopiju, tak na to chuť nemám. Zkrátka můžu vyjmenovat seznam věcí, které nechci a nemám o ně zájem. Jenže já bych raději řekl jednu dvě věci, o které zájem mám. Ale mě nic nenapadá…

Někdy je snažší mluvit hodiny o tom co člověk nechce než o tom, co vlastně chce. Na stranu druhou, já opravdu nemám pocit, že jsem se v mém uplynulém životě snažil málo. Myslím, že právě naopak, tlačil jsem na pilu, byl ve všem citově moc interesovaný. Teď to beru trochu jinak. Možná potkám někoho, komu se budu líbit. Když ne, nic se neděje, na kulku do hlavy v padesáti, v šedesáti času dost. A když už teda třeba potkám někoho, kdo mě bude chtít, budiž. Je to na něm. Věcí, které dostává člověk snadno, si potom neváží. A nemusí to být jen věci ze dřeva a kamene. A samota? Dřív mě trápila, ale teď si docela rozumíme…

Taky jsou častější "rána", kdy spím třeba 11 hodin. O víkendu jsem kouknul na Hancocka, který není tak zlý jak se povídalo, ale zase mně to na druhou stranu nijak neuchvátilo. Snad jedině fakt, že jsem krásnou Charlize Theron poznal až z titulků, mně poněkud zaskočil. Bohužel chápu i to, proč v zámoří Batman zcela rozdrtil Hellboye 2. Opět to není vyloženě špatný film, ale koukat na něco, o čem máte po celou dobu zcela jasnou představu, jak to dopadne? Mno od filmu se dostanu k hudbě a to konkrétně k Le Pneumatiq (ano mám je přidané i v MySpace už hodně dlouho). CD stojí 200 Kč, v MP3 formátu 149 Kč (ale pravděpodobně s DRM – takže nebrat) a hlavně je to taková urban music do města, kterou mohu jen a jen doporučit.