tím myslím v České republice, protože následující historka není moc k smíchu…
Moje učitelka angličtiny bydlí se svým klukem (národnost bulharská) a občas s ním zažívá neuvěřitelné příhody. Jako když se nedávno pokoušel otevřít konzervu a protože neznaltyp otvíráku, který měli doma, tak použil nůž. Výsledkem byli 4 stehy mezi palcem a ukazováčkem na pravé ruce, ale dopracovat se k nim v Brně je jako hledat elektrikáře o víkendu. Těžko uvěřit tomu, jaké hovada dělají v Úrazové nemocnici. Některé si říkají doktor. Když onen kluk přišel na řadu, doktor se na něj podíval a perfektní angliřtinou mu řekl, že sice umí anglicky, ale jsme v Čechách a tak se budeme bavit česky. Skončilo to tak, že přítel odešel hledat pomoc jinde. Nakonec skončil u Svaté Anny, tentokrát už pro jistotu i se svoji překladatelkou. Ani tam to nebylo zpočátku nejpříjemnější. Sestra si vzala kartičku a protože ze něj mluvila Magda, podívala se na ni a odsekla: "On nemluví?!" "Mluví, ale ne česky, máte chuť se s ním pobavit?", byla znát už lehká naštvanost i na Magdě. Sestra zklapla a nakonec se tedy pár dočkal ošetření. Já vím, na malou řeznou ránu se neumírá, ale stejně, připadá vám to normální? Jak byste se cítili, kdyby se vám něco podobného stalo třeba na dovolené? Ministr Julínek by si měl uvědomit, že reformou lze docílit různých věcí, ale jak přinutit lékaře a personál, aby se začali chovat jako lidi???
A co u mně? Vlastně nic, co by stálo za řeč. Koukal jsem na dvě představení Jeffa Dunhama a plánoval jsem, že dnes zajdeme s Magdou na koupaliště (jakmile si koupím plavky). Bohužel, asi tak po 3 měsících vyšla meteroologům předpověd a opalovat se pod těmi těžkými mraky, které se prohání venku oblohou by bylo stejně účinné, jako si na Aljašce dát zmrzlinu pro zahřátí. Můj život je teď trochu samotářský, nepočítaje v to pravidelné návštěvy Spolku (kde mimochodem jak jsem včera zjistil nemají jako kávu Felicori, ale prostě jen tu kávu umí uvařit) na kávu. Dnes až to zalomím v práci (což bude kolem desáté v noci), tak se mrknu na Flédu a snad udělám pár fotek na Magionu. Mimochodem lineup je zde:
21.00 – Click Joe
23.00 – Pete White
00.30 – Roman Hyde
02.00 – Shala
03.30 – .hack//May
P.S. Počet zraněných z vlaku, na který spadl most se odhaduje na 100!
A do řiti… já, který si pochvaloval cestu na Vysočinu tam a zpět vlakem – žádné české silnice, žádná auta v protisměru, piruety točící autobusy, motorkáři, nebo uvolněné pneumatiky či náklady… jedním slovem ŽELEZNICE, aneb nejbezpečnější forma suchozemské dopravy.
Ve středu, cestou do Brna, stál vlak dvakrát cca 15 minut, načež zpoždění doháněl po dobu 60 minut neuvěřitelnou rychlostí. Kdyby mu v tu chvíli do dráhy cokoliv spadlo, tak nevím nevím… no teď už aby se člověk bál vstoupit i do vlaku, krucinál. :(
nejnovejsi zpravy: az 10 mrtvych, zranenych kolem 100
Mnokombajn: ono se to v cizině čechům taky občas stává, podle mýho je to ve většině zemí podobný (jinak řečeno – ve většině zemí se ti to může stát, blbci jsou všude).
rosomák: nechápu, jak je možný, že průjezd staveništěm nebyl nějak rychlostně omezenej. měl jsem pocit, že to snad je povinnost a většinou to takhle fungovalo, co si tak pamatuju z cestování vlakem. to, že most se opravoval tak, že ho kus spadne na koleje, už radši ponechávám úplně bez komentáře…
2 rostaa vis co nejdrsnejsi? ze ten vlak mel 10 minut zpozdeni… kdyby jel na cas, nespadl by par metru pred vlakem…
most… :D
No to budou právě ty spojené nádoby – zpoždění, tudíž snaha dohnat jej… Jak to je v té písni Jaro? „Že ten, který spěchá, se domů nevrací“?
Co se týče staveniště, pokud jsou natolik kvalifikovaní, že jim při opravě lítají mosty sem a tam, měli tam dát uzavírku úplnou, TOTÁLNÍ a hotovo. Raději hodinu objíždět, než dojet na věky věků amen. :((
oni jeli mistem, kde je povolena 140 km/h kolem 135 a strojvudce se pry zachoval nejlip jak mohl – spustil zachrannou brzdu a sel se ukryt do strojovny, coz mu zachranilo zivot…
Jak po trech mesicich? Zda se ti, ze na Creamech predpoved nevysla? :-P
amoondre: eeeeehm :D :D oki, LOL :D