Občas se někomu snažíte pomoct, je to lidské. A občas potřebujete sami pomoc. Důležité je ovšem opravdu si chtít hodit onen záchranný kruh. Určitě nejsem ojedinělý případ, kdy špatné věci odháním alkoholem a trávou, jsou i horší varianty, jako třeba smah, ze kterého asi tak snadná úniková cesta není. Přesto konečně nastala doba, kdy bych sám měl být znepokojený faktem, že z víkendových hulení se tráva vypracovala na mého takměř každodenního parťáka. Ano, kalím, hulím a hubnu možná i právě proto. Na stranu druhou jsem v poslední době kašlal na věci, které je vhodné udělat. Stále nemám přeplombovaný jistič, ani zapojený skoro nový plynový sporák a to nemluvím o restech ve vjingu. Ano, neměl jsem náladu a chuť to řešit. Ano, najednou se v Brně cítím zcela cize, prázdně a občas mám chuť se vyhýbat lidem. Nazval bych to nějakou krizí nadcházejících třicátníků, nevědět, že tenhle pocit mají i lidé v mém okolí, kterým ještě nebylo ani pětadvacet.
Nevím, možná mi někdo sype něco do jídla. Nebo i to je důsledek působení THC (připouštím, že tato verze zní krapet pravděpodobněji). Takové krize má občas každý, ale tohle léto není in, kdo ji nemá. Většina vztahů okolo mě skončila nebo měla nějaké krize. Možná pijeme nějakou otrávenou vodu, nicméně mám pocit, že už déle nechci čekat na něco, co to všechno spraví, protože ani na Godota nelze čekat věčně. Večerní nebo ranní (podle toho na kolik jdu do práce) jointy budu muset ze svého života vytěsnit. A kalení přes týden? Ano, když jdu na odpolední, je to krásný luxus vědět, že se můžu zřídit jak chci, protože do dvou budu svěží jako ratlík a ještě si stihnu zajít na dopolední kávičku do Spolku. Ale když si děláte skoro pořád co chcete, pak se možná začnete trochu nudit. Váš vlastní život vám příjde jako stojaté vody a nemáte dobrý pocit sami ze sebe. Víc jak měsíc jsem nesáhnul na žádné animace, na vjing a místo toho koukám podvacáté na stejný díl Big Bang Theory nebo střílím soupeře po internetu v Quake 3 Aréně. Nic proti, ale třeba dnes ráno jsem tři hry po sobě měl nejlepší skóre mezi 12-16ti připojenými lidmi. Samozřejmě se mohu dále zlepšovat, ale rychlé reflexy jako neřidič už delší dobu v životě nepotřebuji.
Takže nastane období, kdy bych se měl dát dohromady. Jointa si dám jen o víkendu, kalit budu mimo víkend vyjímečně a dám se do těch restů, které někdy ani moc dělat nechci, ale nikdo jiný je za mně neudělá. A jsem rád, že jsem si ten problém uvědomil. Snad takové štěstí budou mít všichni ti, kterých se týká.
hlavu vzhůru. však ty se neztratíš. a pár lidí tě doufejme v případě nutnosti kopne do prdele, aby ses probral. ale imho to zatím zvládáš sám OK :)
Přesně tak. Jinak, když jsi takový milovník netradična a potřebuješ se nějak nakonout – co se tak projít Uralem z jihu na sever, až k hora Narodnaja? Během těch 2000 km se, ruku v ruce s překrásnou přírodou, člověk určitě stihne odreagovat a přijít na jiné myšlenky… ;)
vždycky se najde někdo, kdo dokáže nakopnout do prdele aby se věci začaly hejbat, ať už vědomě nebo nevědomě…
Když už nakopnout – vlastní či jinou nohou – pak jedině ven. Ven z Brna, ven z města, krásná příroda je blíž než na Urale a skutečně pomáhá :o)
Ach jak vzrusujici je to stokrat obehrane Kombajnovo kolecko (KK): vecna laska, zmenim se k lepsimu pro svou novou lasku, miluji, tedy nepotrebuji travu a alkohol, temne podezreni, vypjaty rozchod, hluboke deprese, jsem zavisly na trave?, VJing, novy objev.
Tesim se na dalsi novy objev :)
tyhle existencialni pocity me znepokojuji, protoze podobne mivam taky… zajimalo by me, jestli je to vekem, dobou nebo proste uz bude furt hur :)
Bóže, přestaň pařit a nebudeš mít deprese. To, že je máš ty a vidíš je všude kolem sebe, neznamená, že mají depku všichni, nebo že je to tohle léto in…