ano, tentokrát vás ušetřím popisů svých obvyklých hrátek, které se snažím odbýt co nejrychleji, aby se mi sperma netlačilo na mozek…

Hrátky se světlem jsou totiž věcí křehkou. První inspirace byl můj nový větráček v PC. Osvětlí v noci poměrně slušně celou krabici a kus koberce. Červeno-modrá barva je taková lehce do růžova. Ehm. Mno vypadá to lehce buzerantsky. Takže to do mojí krabice skvěle pasuje. Měl bych si koupit ještě jeden.

 Mno a po detailu na tuto barevnou věc hodím ještě fotku celku (je zde použit dlouhý čas, aby vynikly detaily – takto bílý ve skutečnosti větrák není):

Mno a ještě sem hodím ukázku z toho, co jsem nafotil na tom rozlehlém místě, které místní křováci nazývají „Bílá Hora“. Nakonec to dopadlo dobře, moc jsem v to nevěřil. Foukal silný vítr, který se opíral do stativu a můj foťák přece jen už není nejmodernější typ. Proto jsem musel uplatnit všechny své znalosti o nočním focení (kterých teda jako fakt není moc), aby vzniklo třeba tohle:

A to je asi tak všechno. V kavárně Alfa nebyl nikdo sympatický mimo servírky a chvíli jsem večer pokecal na netu. Snad jen Photolife mi udělal radost – vyšlo nové číslo. A taky do banky došla moje výplata. Nepsal jsem to sem už? Neopakuju se? Není tahle internetová adresa zbytečná? Není zbytečná moje existence? Má něco z toho smysl? Je to 42? Nemá cenu trápit sebe ani vás dalším textem. Stejně je jazyk pro opsání pocitů dost neohrabaný. Včera mi na Xku bylo lichoceno. Bylo to fajn, ale stejně to nic neřešilo. Což je škoda.