je to malé, hnědé a hřeje to přes igelit, co je to?

Ráno jsem ze vzbudil značně utahaný, ačkoliv jsem se v pátek oproti plánu vůbec nedostal k výrobě dalších kousků do DVD mixu. Šel jsem si zapálit na balkon a zkoumavě si prohlížel vinotéku, která už asi půl roku funguje naproti. A protože mám víno opravdu rád (ne to z PETek), tak jsem se nakonec překonal a sešel dolů. Jak utratit o sobotním poledni zhruba 650 Kč? Jedno portské, jeden modrý portugal a 0,375 l ledového vína. Tuhle specialitu jsem ještě nezkoušel a já rád zkouším nové věci. Samozřejmě, že jeho cena dosahuje víc jak 100 Kč za deci, ale žijeme jen jednou, ne? Ledové víno jsem uschoval a až dojede Soptík, tak ho ochutnáme. Co jsem ochutnal hned, bylo portské. Zvolil jsem silnější voltáž (21%) a ty 2 deci co jsem si dal nalačno mně dokonale znovu uspaly.

Pak mi dal Pea klíče od bytu, abych mohl vyvenčit Lucy. Kafe jsem si dal v čokoládovně a pak jsem si dal jednu hru Pána prstenů proti třem Hardům. V Hatricku jsem venku remizoval, což znamená stále nelichotivé 5.té místo v tabulce. Tahle sezóna je ale značně vyrovnaná a 7 bodů jako já mají další dva týmy. První tým má bodů 10 a druhý 9, takže nic není ztracené. Před desátou jsem šel na hodinku a něco vyvenčit Lucy. Práci s klacíkem zvládala líp než oba němečtí ovčáci, které jsme měli doma. Je to roztomilá holka, jen má rezervy v chození na vodítku. Důsledně jsem ji tedy celou cestu zpátky trápil. Na každém přechodu si sedla (s tím problémy neměla) a pak vždy když táhla (a to bylo pořád), škubnul jsem vodítkem směrem ke mně. U bytu už jsem ani nemusel škubat. Nicméně tenhle trénink byl nutný, má docela páru na to jak je malá. Doma si pak chtěla hrát, což jsem mohl asi 30 minut, než se dostavily příznaky alergie. Zyrtec jsem bohužel nechal v práci. Jen si nejsem jistý, kdo koho utahal :).

V noci jsem si pročítal blogy na Idnesu a musím říct, že jsem čekal něco víc. Nejvíc mně asi dojal jinak vtipně napsaný článek, kterž tvrdil, že hypermarkety jsou dražší než "krámek na rohu". Pán asi nebyl nakupovat ve večerce u mně na ulici. Když jsem si pročetl vesměs nesouhlasné rakce lidí a profil autora, bylo mi víceméně vše jasné. Blog Radka Hulána má rádo dost lidí, ale málokdo si ho napíše jako nejoblíbenější bez smailíku. Znám lidi, co Radka čtou docela často, ušetří za humoristické časopisy. Další článek byl od nějákého náctiletého všeználka (škoda že píše slovo lýtko s měkkým i), který má problémy s pejskaři. A to pro mně bylo včera zrovna citlivé téma, protože už vím, jak hřeje psí hovno v igelitě. Vždycky jsem ve městě pozoroval pejskaře a říkal jsem si, že to musí být strašně ponižující zvedat a sbírat "to". Jenže ve chvíli, kdy udělala takový bobek Lucy, mi to prostě přišlo logické. Mám rád psy, protože mám pravděpodobně raději zvířata víc než lidi, dokonce jsme psy měli i doma, ale na venkově se hovínka prostě nesbírají. Proto jsem rád, že mám novou hřejivou zkušenost…

P.S.: "Žádný strach, pokud se Kristus připlazí zpět, zabijeme ho znovu…"