o cirkevních procentech, hlídání slečny, o uměleckých válkách a samozřejmě nějaká promo mp3 ke stáhnutí…

Vzbudím se a nevěřím vlastní očím. Cyril Svoboda vypustil z pusy návrh, který zní rozumně logicky. Musel jsem se dvakrát štípnout, zda náhodou ještě nespím. Svoboda chce, aby si věřící sami platili náklady na církev. Je to logický návrh, takže překvapí, že ho podal někdo od lidovců, kteří umí hlavně parazitovat na společnosti a je jedno s kým, ale hlavně že jsou ve vládě. Církev by si mohla zavést v kostele třeba vstupné pro turisty, když se odloučí od státu. Hlavní na tom celém je, že moje zájmové činnosti mi stát nesponzoruje, věřícím ano. A to prostě není fér.

Dneska to bude leháro. Plánuju kouknout na zápas v Hattriku, počkat si až to začnu moc projíždět a pak si vyrazím na limonádu do čokoládovny. Celý víkend je kavárna Alfa zavřená, protože nemá kdo by dělal. Což je docela logické, když je člověk obeznámený s tím, jak tam funguje platební morálka směrem k zaměstnancům. Asi bych si měl zvyknout na jiný druh kávy. A večer se ze mně stane opatrovník pro Lucy, kterou půjdu vyvenčit. Uvažuju o tom že bych si slečnu vzal na noc k sobě, ale to se ještě uvidí a taky záleží na domluvě s Peterem a Leonitou.

Co mně včera upřímně pobavilo byl brněnský incident v Desertu (chtěl jsem původně použít slova extempore, ale po kontrole v encyklopedii jsem zjistil, že se toto slovo často používá ve zcela špatných souvislostech – nečekaná, nepřipravená, příležitostná poznámka odbočující od hlavního výkladu). Dva umělci (minimálně jeden z nich je spíš "umělec") mají spor. Nesmyslný. V hospodě Desert (kde jsme mimochodem byli minulý víkend s Enimenem) nechal nájemce přemalovat stropy. Sice jsou výsledné bílé puntíky na černém pozadí fakt špatné a absolutně se k tomu interiéru nehodí, ale nájemce na takovou věc má právo. Když tam došel bývalý nájemce hospody, tak ho to naštvalo tak, že na obrazy v interiéru načmáral lihovou fixou svastiku – obrácený hákový kříž. Bývalý nájemce totiž kreslil strop s bratrem a tatínkem. A protože je to tak trošku vyfetovaná hlavička, je jeho ego o něco výš než by mělo. Celý ten odstavec není o sporu dvou umělců. Je to spíš o malosti brněnského uměleckého undergroundu. Někteří lidé dosáhli svého vrcholu, pak udělali někde chybu, spadli někam jinam a do konce života si nepřiznají, že výš už se nikdy nedostanou. Kdoví, třeba tahle aférka aspoň zvýší hodnotu Brančovského děl. Sice to není můj šálek kávy, ale lidem se to myslím docela líbí.

Mno a nakonec si dáme něco relativně aktuálního. Protože je sobota a dost mých kamarádů míří na Hradhouse, tak ti co budou sedět doma si můžou stáhnout set Adama Beyera a Marco Caroly. A jako druhý chod bych naservíroval Hydrophonica, protože ačkoliv jsem ho léta nějak zvlášť nemusel, myslím, že se už vypracoval docela dost.