a nakonec toho byl rovný litr, ještě že mám Veltlín móóóc rád, je to nejchutnější bílé víno…

Mno odpoledne jsem dodělal CD s fotkama z kasína a pak jsem měl moře volného času. Introverta jsem ke kávě ani vínu neukecal. Zkusil jsem Bennyho. Byl evidentně v posilce, nic nebral. Tedy telefon, o ostatním nevím. A tak jsem si sám sedl do kavárny Alfa a střídavě poslouchal MP3 player (set Underworld z Creamfields, který měl doslova flashbackové účinky a já se ocital zase zpátky na párty a jistojistě jsem i pohazoval hlavou) nebo si četl (namátkou Týden a Reflex). A když jsem se chystal dopít, ozval se Paul. A tak jsem počkal na něj i na jeho skvělou přítelkyni. Konečně znám osobně někoho, kdo se dostal na Harvard. Je to jeho milá a skvělá přítelkyně. A tak jsem cvičil a prznil angličtinu a Paul cvičil češtinu. Fakt, že ji studoval rok v USA a pak rok v Praze je neuvěřitelný. Sice je poznat, že není rodilý mluvčí, ale myslím že na to jak je čeština komplikovaný jazyk, dost válí. Mluvil jsem pravda i rukama, ale bylo to skvělé. Probrali jsme naše oblíbené skupiny i herce a bylo to super. Paul mi ukázal i fotky svého bytu. Byl to prostě super večer.

Doma jsem MP3 přehravač k PC nepřipojil. Důvod byl prostý. CD jsem zapomněl v šéfově počítači, kam jsem se ho pokoušel nainstalovat. Ale zítra to napravím. I když MP3 přehravač je momentálně naplněný a necítím potřebu měnit jeho obsah. Baterka hlásí 75%, takže 4 hodiny výdrže budou dozajista tisková chyba a platí údaj v manuálu – 40 hodin na jedinou tužkovou baterii. To je VELMI slušné. Přístroj chytá i velmi slušně rádio, líp než jsem čekal. A kdo by to řekl, dokonce hráli i O-zone a jejich megahit. Paul prý tu skladbu miluje…

Dnes mně čekají jen fotky obrazů a prototyp CD s nimi. Po práci samozřejmě. I mým americkým přátelům se zdá vstávání v půl šesté strašidelné. Ale na druhou stranu skončit v práci v 15.00 má taky něco do sebe. Bohužel jsem si dnes nestihnul vyřídit šalinkartu (lidé mimo Brno nechť čtou: tramvajenku), takže dneska pojedu na lístky jako včera (respektive JEL JSEM do práce jako včera), na lístky. Včera mi ještě karta platila, ale jaksi jsem ji pozapomněl se všemi doklady doma. Na České jsem proto vystoupil a koupil si jízdenku. Kdo hádá, že jsem u krematoria potkal revizora, hádá správně. Měl jsem štěstí…