čas od času slyším houkat přibližující se vlak a zatím mu vždy nakonec nějak uskočím…

Včera jsem měl náladu někde hluboko pod fyzikální hranicí nejnižší možné teploty. Fakt, že jsem neviděl Soptíka skoro 4 týdny, kombinovaný se sobotní krádeží bundy a s tím, že z nabídky Quake 3 Arény zmizely moje oblíbené servery mi prostě moc nesedl. Po ICQ jsem se bavil s Leonitou ze Soul Lovers o depresích a snad jsem ji moc nevystresoval. Mám své dny, kdy je lepší mně pohodit do kouta a nevšímat si mně. Vím o tom a předpokládám, že se to časem bude jen zhoršovat. Nakonec jsem si tedy dal doma jeden level Pána prstenů, vydrtil jsem postupně všechny tři boty na obtížnost "Hard" a mohl jsem se začít věnovat přípravě DVD pro úterky v Perpetu (rád bych to měl do září hotové).

Večer se stavil ještě Peter Pea (druhá polovina dua Soul Lovers) i se svojí (Leonitu nechal doma) psí dámou. Chystá se na Hradhouse. Protože jsem jen za poslední 3 dny zaznamenal asi 10 otázek typu: "Jedeš na Hradhouse?", tak tu odpovídám, že NIKOLIV. Původní idea byla, že budu na Elektra stagi promítat, ale ona tam žádná Elektra stage není, takže asi tak. Ze všech akcí a open-airů jsem tak utahaný, že už ani nemám chuť někde promítat. Takže si potřebuji pár týdnů oddech a jen tak vyrazit a bavit se na nějaké akci nemám v úmyslu (popravdě trochu uvažuju o pátečním pražském koncertu Chemical Brothers). Mimochodem letošní Hradhouse bude na žetony, které buď propijete nebo si je odnesete domů, výměna za peníze zpět bude nemožná. Někdo tomu říká marketingový tah, někdo totální výjeb od organizátorů…

Dnešek bude v pohodě. Protože má dnes dojet Soptík, mám o poznání lepší náladu. Teď už jen naplánovat dovolenou a rychle na ni odjet.