hodinkové gadgety, část noci za barem a k tomu několik póz, protože jsem pozér a fotím, protože jsem pozér, dělám vjing, protože jsem pozér a vůbec, už to že jsem se narodil, byla jen taková póza…

Velmi zajímavý link mi poslal Gyd. Různé nenormální hodinky, často s docela frajerským designem naleznete na stránkách TokyoFlash. Pokud máte rádi morbidní humor, nevadí vám nějaká ta kapka spermatu a zvládnete i drsné vtípku plné mrtvých dětí, nezbývá než vám ukázat, čím se baví Electric retard (za link díky Palovi).

Jinak jsem se neskutecně vytočil po ICQ, protože jsem musel absolvovat rozhovor s člověkem, který si říká 3phase a kterému jsem na jedné akci promítal v 7. nebi. Nejdřív mi kladl blbé otázky (na které jsem odpovídal stejně blbýma hláškama a pak mi řekl, že z toho vydedukoval, že jsem pozér. Na dotaz, zda není analogie mezi DJem a VJem – oba míchají různé cizí věci, mi řekl že to tak není. Jistě, je dobré mít maximum vlastních věcí, jenže je několik ale. Jednak příprava vlastních věcí je časově náročná, jednak je k tomu zapotřebí dalších programů, jednak vaše výtvory budou stěží tak efektní, jako jsou věci, na které narážíte na netu. Možná, že nastane doba, kdy DJové přestanou hrát cizí věci a budou prezentovat jen svoji tvorbu. Budu se na tu dobu těšit. Stejně jako se budu těšit na dobu, kdy VJ dostane zaplaceno za 2 hodiny promítání jako DJ za 2 hodiny hraní. Pochybuju, že se toho někdy dožiju. S tím, že jsem pro někoho jen pozér dokážu žít. Pro někoho jsem uražená buzna, pro někoho náladovej hulič, pro někoho machýrek. Svým způsobem jsem všechno tohle dohromady. Osobně mám pocit, že ale nejsem JENOM to jmenované. Jistě, mohu se mýlit.

Včera po práci jsem vyrazil do obchodů a místo každoročního obrážení desítek obchodů předtím, než zakoupím dárek k narozeninám taťkovi, jsem prostě zamířil do obchůdku s alkoholem. Koupil jsem jahodovici, nějaké doutníky a knížku o koních. Myslím, že by to mohlo mít úspěch. Teprve teď si začínám uvědomovat, že to není tak moc o penězích. Každopádně jsem přibalil k nákupu balící papír, odnesl to domů a dal si v Alfě kafe. Načež jsem na slabé 3 hodiny vypomáhal za barem Mutantovi. Nic jsem nerozbil a vůbec mně to nehorázně bavilo, byť udržet v hlavě objednávku na 4 velké, 1 malý Morgan a 2 citrusy občas dávalo zabrat. Myslím, že si to někdy zopakuju. Celý život se snažím dělat věci, které mně baví. A tohle je docela relax, pokud denně děláte převážně hlavou…