není to tak jednoduché jak jsem čekal…

První galerii Podivnosti jsem defakto jen vybral z disku. Prostě jsem měl nafoceno tuny fotek a některé byly podivné. Jenže když jsem si teď řekl, že nafotím druhou část, jaksi mi ty podivné fotky schází. To co na další galerii mám, jsem ukázal třem lidem a požádal je, aby mi řekli svůj názor. Všichni se shodli v tom, že je to málo podivné. A tak jsem přitvrdil, v noci dofotil nějaké autoportréty (ty jsou ostatně vždycky nejpodivnějšími fotkami, které jsem fotil) a galerii budu znovu přeskládávat, dokud si nebudu jistý a spokojený. Na těchle ujetých fotkách mně štve jediná věc, že k nim musím zapůjčovat své tělo. Na druhou stranu je můžu dělat třeba o půlnoci a mám na nich přesně takový výraz jaký chci…

Včera jsem byl fotit ve městě. Jen chvíli, pak začalo pršet, tak jsem prchnul do kavárny Alfa. Byla tam zase moje milá servírka. Dal jsem si kafe, studený mlíko a bílý víno. A k tomu jsem přečetl dva Reflexy. Myslím, že Ivana CHÝLKOVÁ i Richard MÜLLER jsou maséři. Mám rád maséry. Koupil jsem bagetu a chtěl jsem jít brzo spát. Jenže pak jsem šel na Xko. Nemusel mně ani moc dlouho ukecávat. Natlakovanej jsem byl dostatečně. A byl tam i někdo s přezdívkou Cosmix. Z okolí Mikulova. Může to být náhoda?