typický jev, vím o něm a nic s ním nedělám, občas se ovšem vzepřu osudu i Microsoftu a vybičuju se k tomu, abych s tím něco udělal…

Na Mardošu jsem nakonec nešel. Samotný chodím někam celkem nerad (zkousnu maximálně kino, když ten film chci moc vidět) a nikoho tato akce nezaujala natolik, aby zašel se mnou. Takže jsem koupil pití, „oranžové Be-be dobré ráno“, toaletní papír a dva pomeranče. Ty půjdu teď fotit, protože nic jiného nemám na práci.

Povedlo se mi ale hlavně domluvit počítači, aby začal používat opět Windows Media Classic, což je mimochodem asi nejlepší přehravač, který kdy v mém PC byl. Windows Media Player series 9 jsem smazal a stáhl si utilitu na pročištění registrů. Našel přes 1500 poškozených nebo nepoužívaných zápisů, tak jsem je smazal. Taky přes 200 MB TMP souborů různě po disku bylo poměrně silný kafe (windows/temp mažu pravidelně ručně). Myslím, že si s nimi ještě pohraju a provedu na systemu očistu. Můj mazlíček si to zaslouží a já aspoň budu moci doufat, že se při další projekci nezhroutí.

Zajímavá úvaha ale je, proč tak často platí, že „kovářova kobyla chodí bosa“? Jsem toho názoru, že je to dáno falešnou představou dotyčného. Představou, že jako člověk který do věci vidí, pozná včas problém a včas mu taktéž předejde. Pes je zakopán v tom, že jde o přehnanou sebedůvěru. Dokud počítač funguje, není přece důvod se o něj starat. Jenže to je omyl. Pravidelnou péčí lze předejít ztrátě dat, zpomalování systému a časem i nefunkčností některých modulů. Jenže poučil jsem se? Budu teď každý měsíc provádět údržbu i na svém PC doma? Obávám se, že nikoliv…