ale den to byl podivný, jako bych dnešek prožil v jiném světě…

Třeba lidi okolo. Viděl jsem dva chlápky a jednu ženskou se prohrabávat v koších. Budiž. Pak jsem jel v tramvaji, do které nastupoval totálně ožralý pár. On nastoupil, ona spadla na záda na náměstí 28. října při nastupování. Řidič ztratil trpělivost a zavřel dveře. On se posadil, po chvíli (to už jsme stáli na červenou před Moravským náměstím) mu všechno došlo. Začal hulákat, došel až za řidičem a se slovy: „Já si tě najdu.“, vystoupil. Možná padly nějaká slova o zmrzačení a rozbití hlavy. Myslím, že mu nikdo z tramvaje nevěřil. Byl ve stavu, kdy si těžko mohl zapamatovat číslo tramvaje, natožpak tvář řidiče…

Po práci jsem se otočil doma, shodil vous a omyl vlasy v novém světovém rekordu (vlasy za 4 minuty). Pak jsem vyrazil do města s Introvertem. Prošli jsme knihkupectví a prošli město, protože jsme hledali zahrádku. Volná byla až v pizzerii Colloseum. Nikdy jsem z restaurace neutekl proto, že je drahá. Na druhou stranu vše je poprvé a 0,2 l džusu za 45 Kč a 0,3l džusu za 65 Kč byl dostatečný důvod prchnout. To stejné jsem si zopakoval na České a večer ještě na zahrádce kousek od mého domu, ale to bylo z jiných důvodů…

Počítač kamaráda se opravdu choval dost nestandartně. Měl jsem podezření na disk, pamět nebo zdroj. Počítač se sám vypínal, měl problémy s virtuální pamětí, scandisk nedoběhl do konce… Pak vyhodil hlášku, že jsou poškozeny některé systémové soubory. Nakonec jsem usoudil, že spuštěním programu SETUPCOR nic nezkazím a reinstaloval jsem systém. Od té chvíle je počítač funkční. Ještě jsem zapnul DMA na disku i na CD-ROM a naučil dotyčného vypalovat, aby mohl zálohovat. Pohoda. Pak jsme se otočili na Čáře na jedno pivo a ještě tramvají jsme jeli domů…