vždycky mně bavilo mít originální věci a vždycky jsem chtěl zkusit, zda se dají nosit moje návrhy triček…

Na slušný robotický úspěch mně skrze link upozornil Gyd – robonohy, které kromě chůze už zvládnou ustát i kopnutí. Já jsem si ale včera jen tak mimoděk splnil jedno asi dva roky staré předsevzetí, že si udělám vlastní design trička a že to bude takové tričko vhodné pro VJe. Díky Ritchiemu, kterého znám z chaty v Jedovnicích, jsem se dostal na jedny malebné stránky, kde vám udělají triko na míru. Tedy hlavně na míru v oblasti grafické. Protože jsem jejich systém vyzkoušel, vím že je jednoduchý a hlavně mám pocit, že mně to strašně moc bavilo a docela mám chuť si udělat další návrhy triček. Ten první návrh, je jen kombinace vzorů, které mají v databazi, nicméně je tam možnost si vlastní obrázky dohrát. Ten systém je neuvěřitelně intuitivní a já mám chuť si založit vlastní e-shop s vlastníma vzorama.

Posilovnu jsem nestihl, protože úvodní schůzka u mého finančního poradce trvala skoro 2 hodiny. Vcelku pěkně jsme si pokecali a brzo se asi ještě uvidíme. Takže poté jsem se na dvě hodinky otočil v Bunkru a hurá domů, kde jsem stihnul jen projet nové zprávy na internetu (můj favorit a další dva v pořadí – nic moc reklama a ekologický skvost) a potom brzo do postele. Ráno je výuka angličtiny, já nemám domácí úkol a ještě k tomu bych se měl oholit.

Strávil jsem celý den s brýlemi. Novinka. Asi tak rok už nosím čočky, které nevytahuju ani na noc z očí. A musím říct, že to byla změna, zkusit zase brýle. Neustále mi sjížděly z nosu, večer byly upatlané, pršelo na ně a navíc mi sedí na tváři křivě. A někteří lidé mi říkají, že bych je měl nosit častěji. Když jsem zkusmo sundal brýle večer ve městě, viděl jsem jen šmouhy. Místo světel světlé, místo lidí tmavé. Z metru bych asi nepoznal nikoho podle tváře. Bylo zvláštní uvědomit si, že mám tuto vadu. Bylo to jako najít po letech starou odloženou knížku.

P.S. Valentinská edice triček mně inspirovala k druhému návrhu :D.