pivo nepivo, romantická komedie, povidla story a můj vstup do burzy…

Pivo se nekonalo. Když dojde na lámání chleba a vy nechcete nikoho obtěžovat, aby s vámi zašel na pivo, tak se musíte naučit telepatii. Budu trénovat…

Dodíval jsem se na film Zkuste to přes pejsky, což je dost průměrná komedie. Omylem jsem zabrousil na jeden proamerický blog (jinak to nazvat nemohu). Sympatické na něm je, že každý spot je česky i anglicky. Bohužel s některými názory se ztotožnit neumím. Naštěstí tu existuje svoboda slova. Taky jsem večer koupil pár akcií JMP a Erste Bank a stihnul jsem si proměnit ještě asi 77 000 Kč na Eura. Teda, aby se toho hned někdo nechytil, přece jen jsme v Česku, kde je závist hnací silou všeho – jedná se o fiktivní nákup v nové hře, ve které si můžete odzkoušet, jaké to je být investorem. Nanečisto dostanete kapitál 500 000 Kč a zbytek je na vás. Buď proděláte i kalhoty, nebo si vyděláte balík. Pokud jsem správně pochopil, tak veškeré kurzy akcií ve hře kopírují skutečné hodnoty, takže reálněji to už nejde :).

Večer mně chytla žravá nálada, protože jsem přes den měl jen zapečenou bagetu a ráno svačinu. Naštěstí jsem neměl doma nic, co by se dalo jíst (nepočítám-li rýži, tu jsem opravdu nechtěl před půlnocí vařit), tak jsem si dal alespoň dva prsty marmelády. Dva prsty znamená dvakrát lehce nabrat ukazováčkem. Je to zlozvyk z dětství, pamatuju se jak babička dělala bramborové placky, pak je potřela sádlem (aby neztvrdly a nepopraskaly) a pak se to mazalo s povidlím (rýpaly upozorňuju, že u nás se neříká ta povidla, ale to povidlí). Co jsem ale neměl léta a občas mě chytne chuť, jsou vdolky. Dneska by mi hodně moc vadilo, že se to dělá na takovém množství tuku, na druhou stranu vdolek s povidlím a posypaný nastrouhaným tvarohem. Uáááááá, ještě teď si umím vybavit přesně tu chuť. No jo, já byl vždycky spíš na vdolky než na maso.