o správné načasování jde vždy, při práci, při vaření, při sexu i ve vztahu…

Včera mně chytla velká deprese. Přemýšlel jsem o životě. Dělá to asi ten podzim a fakt, že se teď stmívá o hodinu dřív. Nevím. Prostě jsem byl docela dost špatnej. Dřív jsem tyhle stavy míval častěji. Ale posledního půl roku jsem byl v pohodě. Když se k tomu přidají pochybnosti, zda ten člověk co ho jednou týdně vidíte, k vám chová nějaké city. Není náš vztah jen sen? Jde prostě jen o intuici. V Alfě jsem ke kávě přidal panáka, protože to tak nějak vyplynulo ze situace. Pak jsem si koupil nové rifle a spodní prádlo. Přidal jsem k tomu číslo Photolifu a stejně jsem se cítil mizerně. V práci to byl den spíš pohodový a úspěšný než bezproblémový a já se stejně cítil jako totální ztroskotanec. Koupil jsem aspoň půlku chleba, vodu a odemknul barák. Vstoupil jsem do bytu, hodil chleba do kuchyně a všimnul si nějakých hrnců, které evidentně nebyly moje, protože jsem nikdy neměl víc jak dva. Na kuchyňské lince bylo nové velké prkýnko. V ložnici byl Soptíkův batoh. A v té chvíli mi došlo, že jsem prostě idiot, který si potřebuje furt něco namlouvat. Mám nejlepšího kluka pod sluncem. Umyl jsem nádobí a cítil se v sedmém nebi. Zlomilo se to během sekundy…

Když později Soptík došel, donesl mi peníze za vyřízenou reklamaci bot. Což už se mi docela hodilo, protože ne všechny dluhy se ke mně dostávají ve slíbených termínech a to mi popravdě trošku působí problém, na druhou stranu je to dobrý důvod, proč příště říct ne (na termíny ohledně peněz jsem docela alergický). Soptíka jsem původně chtěl vzít do pizzerie na večeři a zajít s ním na Mezipatra do Artu. Protože se ale necítil, jen jsme koupili pár věcí a doma si udělali špagety. Mezipatra jsme si taky udělali doma, někde jsem našel film Sommersturm, který je shodou okolností na programu. Byl to docela příjemný film. Na čtvrtek jsme si naplánovali návštěvu toho skutečného festivalu, takže ho uvidím tento týden dvakrát. Pokud jsem si včera nebyl jistý tím, jestli mně má rád a jestli to má celé smysl, tak teď vím na 120%, že dokud budu mít jeho, nikoho dalšího nechci.

Ráno jsem udělal ke snídani míchaná vajíčka, což byl nadlidský výkon. Zpravidla využívám rána v postýlce do poslední chvíle, jenže jsem to tady neprozřetelně slíbil…

A nakonec dvě zprávy dne: demence některých serverů je již nebezpečně vysoko a pokud vaříte perník a nabízíte to "jen" přes internet buďte v klidu, policie nemá čas řešit každou kravinu.