mám pupek, vím o tom a začala o tom mluvit i moje drahá polovička…

Včera jsem po práci zase viděl svého miláčka. Většina známých už ví, že úterky mám vyhrazené pro něj. Sice jsem se v mezičase ještě měl setkat s DJem Orbithem, ale přesunuli jsme to na jindy. Soptík mi vyčetl můj pupek, který se nezmenšuje, ale díky absencím v posilovně spíš naopak. Pracuju na tom, nicméně bla bla bla. Ano, prostě jsem v poslední době buď neměl opravdu čas nebo sílu a chuť. Často jsem taky skončil někde zhulený a to pak člověk dostává chutě na jídlo. To je nebezpečné. Jsem zvyklý mít ledničku pro jistotu prázdnou, ale protože Soptík mně trochu dostává do civilizované společnosti, snažím se v poslední době mít něco k jídlu. A to je ten problém. Nicméně slibuju, že tu další marmeládu už lžičkou nebudu jíst! Opět budu k sobě tvrdý a nastoupí jen vody bez cukru, kafe bez cukru, málo alkoholu a nebudu jíst později jak 4 hodiny před spánkem.

Pak Soptík udělal topinky a ráno mi dokonce donesl do postele snídani. Hemenex se slaninou se mi docela zamlouval. Příště je asi řada na mně. Jinak ten pupek zas tak snadno nezmizí :D. Co dál k tomu říct? Jsem šťastný. Trvá to už aspoň dva měsíce. Mám konečně pocit, že jsem potkal toho správného kluka, nemáme v ničem problém a hlavně jsem stále zamilovaný (mám dojem, že víc než na začátku, což je pro mně docela novinka). Dokonce i když mě párkrát napadlo, že bych měl chuť na toho nebo tamtoho, vždycky jsem si musel vzápětí uvědomit, že riskovat ztrátu Soptíka nebudu. Když si uvědomím, že jsem měl kratší vztahy a ne vždy jsem byl věrný, mám radost sám ze sebe.

Co jinak? Měsíc je ve Střelci a já si pádím koupit dvě věci. Jednak si vsadím Sportku a jednak si koupím nějakou košili do obleku. Zítra máme firemní akci a máme se dostavit ve společenském oblečení. HUMUS! Možná to bude první růžová věc, kterou si koupím. Moc tuhle barvu nemusím…