desková podoba hry Warcraft, jen něco okolo 9000 napsaných znaků a 2300 kliků myší a pár deci potu…

Probudil jsem se spíš až v poledne než ráno, protože jsem šel spát ve dvě v noci. Pár hodin jsem se rozkývával jít do posilovny, ale okolo páté jsem přece jen vyrazil. Zase sám, protože Filip je prý pořád nemocný. Tentokrát jsem si dal do těla víc než minule. Popravdě jsem ty vyplavené endorfiny už po tomhle víkendu docela potřeboval. Hned se mi zlepšila nálada a já mohl mezi lidi. Asi hodinu jsem v Zelené kočce poslouchal pravidla stolního Warcraftu co donesl Sun, ale moc jsem to nechápal. Nakonec jsem to při hře i docela chápal, ale hra se docela protahovala dotazama a navíc se zavíralo v deset, takže jsem zmizel před rozuzlením bitvy, ale hádám, že to AdaMM za nás oba vyhrál.

Tenhle víkend byl dost o focení. A tak jak jste si asi už všimli, jsem večer aktivoval galerii fotek z koncertu Xaviera Baumaxy, poslal jsem na jeho webadmina link, k tomu jsem odeslal fotografie Miriam, fotky Gábině a nakonec připravil ranní příspěvky na blog. Dnes mně čeká vyšetření u doktorky ve Slatině a doufejme, že mě pustí na padák. Večer se možná stavím s nějakým CD za barmanem. Poslední dobou to prostě kolem mně letí a ledabyle se poflakujícího kavárenského povaleče je rázem mladý perspektivní nicnestíhající mladý muž… …ehm buzna.

Taky v poslední době uvažuju o něčem razantním na hlavě. Vždy jsem chtěl mít delší vlasy. Ne moc, jen hřívu jako Tarzan. Ehm. Já opravdu nevím proč právě Tarzan, jasný? Prostě mi to připadá sexy prohrabovat se vlasama. Jenže v posilovně je to spíš na obtíž. A navíc už mám tenhle střih docela dlouho. Jenže sotva se ostříhám, bude mi chybět, že mi to opticky prodlužuje tvář. Tak a teď babo raď! Možná si hodím korunou a pak si to nechám ostříhat na centimetr…