jsem se cítil v sedmém nebi, nečekal jsem že to bude tak zábavné, že zhruba 1/4 lidí tam budu znát a že nevydržím do tří na Motku, aneb Sound of Ibiza…

Po práci jsem dojel domů, napálil DVD s animacema a pak se zkusil uvést provozního stavu vhodného do klubu. Mimochodem jsem zjistil, že mi zbývají poslední 3 tabletky třezalky a zbylé 2 platíčka jsem si nechal v práci. Nejprve jsem se zděsil, že to bude dost depresivní víkend, ale pak jsem se uklidnil, protože jsem si uvědomil, že jaký si to udělám, takový to budu mít. A taky že jo.

Animace se na Sound of Ibiza rozjely bez problémů, i když místní počítač jedoucí taktem 2.73 GHz mi příjde hodně moc zpomalený, spíš bych řekl, že možná i zavirovaný, ale kdo ví. Každopádně když začal hrát Radan Mach, vypadalo to na docela zajímavou klubovku. Ještě zajímavěji celá noc vypadala poté, co za mnou došel borec, na stůl hodil zapalovač a oznámil mi, že sirkama škrtat nebudu. Nezeptal se, zda bych mohl používat zapalovač, nic mi nevysvětloval, prostě to jen konstatoval. Načež se přidala nějaká kozička, která stála na stojáka za boxem kde jsem seděl, s tím že je na sirky alergická. V té chvíli mě napadlo snad jen: „Tak proč mi kurva stojíš za prdelí.“, ale to jsem nevyslovil a dál raděj tyhle pány světa ignoroval. Pak začal hrát Leo Lycra, rozjel se i světelný park v klubu a najednou to místo vypadalo úplně jinak. Pravda, ne vždy odpovídala hudba mému výkladu slova tranceparty, ale to mi ani nevadilo. Hlavní byl příjemně zaplněný klub, Deivis, Zdenál, Alča, Kristýna, Ian, mladý Sors (nemůžu nepoužívat tohle roztomilé označení od Robotecha), Masterpiece, Scheala, GL a dalších xx známých.

Během večera jsem hlavně fotil, moje abstinence dostala několik knockoutujících úderů a tak nějak jsem zvědavý na některé fotky, které na akci vznikly a nejsou v mém aparátu. Každopádně mi opět rave.cz polichotil, když mě lanařil, ale stále nemám v plánu měnit barvy a opouštět fotos.cz, jsem totiž loajální čubka :).