Ne, nezasekla se mi klávesnice… Víkend sice neproběhl dle mých představ, ale všechno se zkrátka naplánovat nedá. S tímto stavem věci se smiřuji celý život…

V pátek jsem vyrazil směr Brno a dál, abych navštívil rodinu a předal v Brně exkolegovi Radovanovi jeho analogový foťák. Když jsem k večeru otevřel dveře od baráku, zaujala můj pohled televize v předchodbě. „Nová televize“, byla moje první myšlenka. Když jsem ale otevřel další dveře, spatřil jsem i dva gauče, což evokovalo spíš malovaní (v zimě?), ale ukázalo se, že jde opravdu o novou televizi. Jen kvůli ní a větší úhlopříčce bylo nutné totálně otočit obývák. Značku Hitachi sice zrovna moc neznám, ale při testování jsem nenarazil na žádný problém. „Hlavně vytáhnout to svý USB s klíčema z televize, abych si tu ty klíče nezapomněl,“ říkal jsem si. A než jsem šel spát, uložil jsem klíče zase na obvyklé místo.

Druhý den dorazil i bratr s manželkou a malou Lucinkou. Mimo hraní si s tím andílkem, jsem taky bráchovi ukazoval, že titulky u filmu z USB jedou bez problému s českými znaky a že HD na tom vypadá dobře. No a pak už byl čas vyrazit do Brna. Chvíli jsem si tam hrál s Ingressem a pak hurá do Prahy. Jel jsem rovnou do Wakaty, dali jsme si s Kubou na baru pivo/grog a před půlnocí jsme dorazili domů. Při pohledu na vchodové dveře a marné šmátrání v obou kapsách, kde klíče bývají v 98% případů, jsem věděl na centimetr přesně, kde se nachází. Úplně jsem viděl USB port ve Zbýšově, kde zůstaly zakryty televizí. Naštěstí ještě spolubydlící Franta nespal.

A tak jsem si ještě v noci propočítal přibližnou dobu cesty na otočku a rezervoval lístky. Budíček v 7:30, odjezd z Florence v 9:30, příjezd do Brna 12:15, odjezd do Zbýšova 12:39, tam příjezd kolem 13:30 a odjezd v 14:23 zpět. V neděli je to se spoji Brno-Praha krapet horší, takže protože bych neměl stihnout odjezd 14:00, zbývá mi spolehnout se na to, že najdu něco na místě nebo počkam na rezervaci v 17:00, což byla první další volná možnost od SA. Jistě, mohl bych je i vlakem, ale defakto všechny spoje měly oranžově upozornění, že je na kolejích výluka. Cestu s ČD navíc riskuji jen v případě, že to nejde jinak. Pro nemajitele inkarty jsem našel delší a výrazně dražší cesty než variantu s autobusem. A co se týká pohodlí ve vlaku jedoucí v neděli… Už jsem to jednou taky stál. A ne. Díky.

Každopádně jsem kvůli čtyřem cestám během 48 hodin s SA vypozoroval jednu věc. Pamatuju doby, kdy odložení kelímku do stojánku v autobuse bylo poměrně bezpečnou věcí. Vždy stačilo trochu upít. Během dnešního pokusu jsem ale zjistil, že i když máte v kelímku pouze 2 cm kávy, dokáže na některých úsecích D1 vyskočit odhadem kolem 15 cm nad kelímek libovolným směrem. A tak není pochyb o tom, že by v autobusech SA měli přikročit k jednomu z následujících řešení:

a. přestat servírovat kávu
b. vyměnit autobusům tlumiče
c. pořídit kelímkům víčka

Původně na tom ubrousku byl po pár sekundách jen malý flíček. Než jsem si otevřel foťák v mobilu, bylo tam kolečko a než jsem k tomu napsal text, vypadalo to takto. Jak byl zmáčený komplet celý ubrousek, jsem již nefotil. Bylo to vše ale v řádu minut. Sotva jsem ubrousek odsunul stranou, abych kávu dopil, skončilo pár kapek na prázdném sedadle vedle a taky nad sklápěcím ministolečkem pod madly, nad kterými je obrazovka. Dotaz ohledně víčka jsem zaslal i na web SA, tak uvidíme, zda a co mi odpoví…

P.S. Díky za tipy na služby typu ČD Kurýr nebo Českou poštu. Nevěřím ani jedné z těch firem natolik, abych jim svěřil své jediné klíče od bytu. Děkuji též za nabídku, že klíče mi Radoven ze Zbýšova doveze. Nevědět, že je ledovka a že bude problém se vůbec dovolat domů (protože mobil je od slova mobilní a patří na noční stolek, ať je člověk kdekoli), tak bych té nabídky využil. Díky i za nabídku Petera Pea dovézt je Brno-Praha, ale bez té první části to bohužel nešlo provést.