Kvůli New Media Inspiration jsem si měnil v práci službu. Díky tomu jsem měl skoro týden volna. Teď si to vynahradím prací, ale shrnout jsem to musel.

Jiný shrnující článek o NMI14 naleznete třeba zde. Takže jaký byl třetí ročník New Media Inspiration? Skvělý jako loni i předloni. Pravda, keynote moc nenadchla, ale mohlo to být zapříčiněno hned několika okolnostmi. Zaprvé k monotónnímu hlasu Aarona Gibsona, který mluvil o Toru, nebyly připraveny žádné obrázky ve formě prezentace. Taky je možné, že si o své angličtině moc myslím a pak tu byla hra s QR kódy. Jinak ale musím říct, že až na dvě výjimky o kterých bude řeč později byla #NMI14 velmi užitečná akce. Přednáška S. Príborské „Data jako životní styl“ byla poměrně obecná, ale pobavila a objevila mi nové jméno Nicholas Felton. To když řekla: „Tohle jsou data Nicholase Feltona, který je vydává ve formě ročenky…“ Pokud vás měření všeho možného o sobě zajímá, pak nezbývá, než vám prozradit adresu těchto ročenek: http://feltron.com/

Kdyby nebylo Starbucks coffee a QR hra, tak ted placu >.< #nmi14

— Dita Murinová (@jsemdita) February 8, 2014

Tereza Zadražilová se pro změnu věnovala chování dětí mladšího školního věku na internetu a jejich motivace ke sdělování osobních údajů v tomto prostředí. Téma, nad kterým bych mohl mávnout rukou, ale skoro všichni známí mají děti, takže jsem zůstal. A nelitoval. I když pokud jsem správně pochopil, vznikal výzkum především u pražských dětí (kde se dá předpokládat odlišnost od zbytku republiky), ale zaměřoval se na děti pod 10 let, což je velmi zajímavé. Až 72% český dětí ve věku 4-12 let prý má přístup k internetu. To je obrovské číslo. Faktem je, že dnešní děti mají daleko více možností než jejich rodiče. A to má obrovský vliv i na výchovu. Mimochodem 36% evropských dětí ve věku 9-16 let tvrdí, že ví o internetu více, než jejich rodiče.

Paradoxne u mladsich deti dochazi k tomu, ze rodice kontroluji mene co delaji na internetu, nez deti nad 9 let. #nmi14 #deti

— Miloslav Hamřík (@vjkombajn) February 8, 2014

Josef Šlerka @josefslerka pak vyprávěl ve Velkém sále FF UK o tom, že ona „jen metadata“ nejsou jen neškodnými informacemi, ale že z nich lze mnohé vyčíst. Následoval oběd a poté Jan Simkanič vyprávěl o tom, jak si vydal svépomocí dvě knihy, jednu i malonákladovým tiskem. Odhalil především finanční stránku věci a bylo to velmi zajímavé povídání i pro ty, kteří četli článek nakladatelky Karin Lednické. Ukázalo se totiž to, co jsem tak nějak tušil, že svépomocí si autor dokáže udělat knihu v Calibre na pár kliknutí, což v článku Lednická popisuje jako složitou proceduru.

Dobrovolne za knihu Medialni revoluce zaplatilo 1,09%, za Ceske nesvedomi zaplatilo 17,63% z tech, co si ji stahlo… @Simindr #nmi14 — Miloslav Hamřík (@vjkombajn) February 8, 2014

Pozor na bankovni poplatky. Z nakladu 13 tisic si ukrojily asi 800Kc. Nezanedbatelne! @Simindr na #nmi14 — Miloslav Hamřík (@vjkombajn) February 8, 2014

Před posluchače se pak postavil @Lubos Louženský a vyprávěl o šmíráctví v marketingu. Nebylo to nijak extrémně novátorské, ale vypíchnu toto: „Nemůžete v kamenném obchodě nabízet třeba Romovi kabelku dráž než bílému. Na internetu ano.“ Mnohé lidi pak zaujal můj tweet právě z této přednášky:

Pri nakupu u RyanAir si smazte cookies. Pokud na jejich web chodite casteji zkoumat ceny, navysuji ji diky nim. @lubos #nmi14

— Miloslav Hamřík (@vjkombajn) February 8, 2014

Následně věnoval Dušan Šimonovič @madciapka dvacet minut tomu, aby představil casestudy věnovanou jedinému příspěvku na FB. Ačkoli to na Twitteru pár lidí nekomentovalo příliš pozitivně, byl to zajímavý příspěvek. Onen facebookový post byl soutěží postavenou na tom, že vyhraje ten, kdo zanechá poslední komentář. Ukamenujte mě, ale všechny ty nesnáze, které z toho během soutěže vyplynuly, pobavily i poučily. Řečníka Jana Sudu @hondzyk76 jsem nemohl vynechat. Z deseti věcí, které nedělat na Facebooku jsem si zapsal asi dvě nebo tři, ale když je někdo vtipný plus minus jako David Grudl a ještě k tomu mluví svižně a chytře, tak se neúspěch nemohl dostavit. Zkrátka výborný příspěvek.

Po coffee breaku jsem se vypravil na přednášku pana Vagnera, který měl mluvit o bitcoinu. Odnesl jsem si z toho několik ponaučení. Zaprvé, když uvidíte na NMI nějakého řečníka v saku a není to pan Koubský nebo Simkanič, zbystřete. Zadruhé, pokud je řečník z nějaké firmy typu Deloitte, zbystřete. Zatřetí, když jdete kamkoli přednášet o bitcoinu, zjistěte si aktuální kurz. Mluvit o hodnotě bitcoinu 900 dolarů tři dny poté, co klesl na 700 je takovéto… foyer… teda faux pas (vtip). Zkrátím to. O bitcoinu jsem se nedozvěděl nic. Ani z hlediska investorského, ani z technického. A lepší to nebylo moc ani po přesunu do Velkého sálu, kde jsem pod názvem „Jak dostat kandidáta nepopulární strany z nevolitelného místa na kandidátce do „Poslanecké sněmovny“ nečekal od Pavla Šenkapouna, že bude mluvit (jeho projev nebyl DEFAKTO moc dobrý) o ODS (i když tři zvednuté ruce na úvodní otázku kdo volil ODS mohly naznačit). Následovala prezentace J. Kadlece o LinkedIn, která se mi sice příliš nelíbila, ale neměl jsem z přednášejícího pocit, že by nevěděl co umí i když nesouhlasím konkrétně s touto radou: (uznávám, asi je to způsobeno MOJÍ fixací na média a písemný projev)

Tak ja nevim. Dal bych praci nekomu, kdo si ani neumi vyplnit #LinkedIn profil? Podle J. Kadlece bych mel. Hmm. #nmi14

— Miloslav Hamřík (@vjkombajn) February 8, 2014

Poslední přednášku jsem strávil u přednášky Josefa Šlerky a Elišky Hutníkové. Mluvili o projektu DAMEPRACI.CZ, který mimochodem financuje EU, ale především má data z ministerstva práce a sociálních věcí a hledá SÉMANTICKY. Asi bych za normálních okolností dal přednost přednášce Josefa Průši, který mluvil o vývoji v rámci Open Hardware komunity, ale shodou okolností jsem testoval právě aplikaci DAMEPRACI pár dní nazpět a dost se mi líbila, takže jí fandím a chtěl jsem se o ní dozvědět i něco navíc. Bylo to dost technické, nicméně je fajn, že někdo myslí i na ty obyčejné obory jako je řezník nebo tělocvikář. Velké servery se totiž snaží lapit především platově výše postavené obory a je otázkou, zda má smysl, aby si řezník nebo sklenář měli zakládat profily na LinkedIn nebo třeba Jobs-ech.

Následoval večer v K4, s několika málo lidmi jsem pokecal a jel domů. Jako každý rok, New Media Inspiration nezklamala. Tak zas za rok!