Venku je zima, v krku mě děsí podivný pocit, který zatím ve škrábání nepřerostl, ale je na té hranici, kdy se to může snadno zlomit. Je otázkou, jak nastavíme do budoucna systém práce s FB u nás ve firmě, ale zatím to funguje tak, že chodím v běžnou pracovní dobu do práce a pak to stejně celý týden jednou za hodinu dvě kontroluji a hlídám, aby se na firemní stránce neobjevovaly vulgarismy nebo spam. Aktuálně se to dá. Dlouhodobě? Bůh ví.

Zítra mám svátek, ale obávám se, že je to úplně jedno, protože mi je „ukradl“ Václav Havel, když se loni rozhodl umřít zrovna v tento den. Nevadí mi to. Škoda jen, že nemám pocit, že by mu někdo ze stávajících prezidentských kandidátů sahal alespoň po kotníky.

Jinak se asi nic zvláštního nestalo. Sobotu jsem strávil s jedním adeptem na něco víc a reparát v ložnici se rozhodně povedl lépe, než premiéra před pár týdny. Ukázal mi skvělý fastfood Bohemian Bagel a poskytl dostatek něžností. V neděli jsem opět nepořešil skoro žádné dárky, neupravil žádné fotky a ještě k tomu zjistil, že mi teče do jediného páru zimních bot. Večer jsem zaparkoval v Budoáru. Chtěl jsem jet kolem desáté domů, ale byl tam David, který slavil předčasně narozeniny. A protože je má 17. prosince, zatímco já slavím 18. svátek a v neděli narozeniny, je podobně postižený (narozeniny před Vánocemi) a tak jsem si s ním připil a vlastně pak současně oslavil i své narozeniny.

P.S. Pokud patříte mezi příznivce čerstvých zpráv, určitě dejte LIKE i ČRo1 – Radiožurnálu. DÍKY!!!