Každý platíme kartou. Mít víc než jednu už není nic divného. Ale stejně tak mnoho z nás má po ruce i hotovost. Nenastal už čas se jí zbavit? Nebo je snaha o svět bez hotovosti jen snaha o svět, kde bude život bez bankovního účtu nemyslitelný?

Zrušení hotovosti. O tom sní Mezinárodní měnový fond. Jenže, nebyl by svět bez hotovosti světem absolutní kontroly bank a státu nad občany? Potřebujeme v dnešní době hotovost? Při zodpovídání této zdánlivě jednoduché otázky, která může být vnímána i z toho úhlu pohledu, že hotovost je vlastně už přežitek a brzda pokroku, je vhodné nebýt příliš zbrklý. Není to tak dávno (léto 2015), co se v Řecku stály fronty u bank a bankomatů, protože denní limit pro výběr stanovený bankami byl 60 eur. Při zrušení hotovosti by se nic podobného nestalo, nicméně hotovost je i v dnešní době skvělá záloha. Ztratili jste kartu a začíná víkend? A co když na pár dní vypadne bankovní systém? Budeme nakupovat potraviny za šperky? A zavedou dealeři drog platební terminály?

Je rok 2019 a teprve letos se Česká pošta odhodlala nabídnout Čechům možnost platby na pobočce libovolnou platební kartou. Takto pro ilustraci stavu „český stát a pokrok“ funguje podnik navázaný na ministerstvo vnitra. Pokud chcete další příklad, tak ještě do roku 2015 si nešlo v Praze koupit lístky na MHD bezhotovostně (teprve v posledních měsících automaty postupně přibývají). Takže co je vlastně na hotovosti špatného? Špatně se kontroluje a stopuje, což usnadňuje například existenci zaměstnávání načerno a podobně. Podíl šedé ekonomiky je u nás ve srovnání se světem lehce podprůměrný. Sice na tom jsme hůř než v Německu, ale lépe než v Turecku, Rumunsku nebo třeba Itálii.

Nicméně snahy o zrušení hotovosti nejsou nic nového. Během posledních let došlo v celé Evropské unii například k omezení plateb v hotovosti (platby přesahující částku 270 000 /dříve 350 000/) Kč musí být činěny bezhotovostní formou – při porušení hrozí fyzické osobě pokuta 500 tisíc korun). Zavedla se také kontrola vkladů nad určený limit (1000 euro).

Státy a banky by samozřejmě zrušení hotovosti uvítali. Kromě klasické orwellovské dystopické vize státu, který kontroluje všechny finanční toky získává podobná myšlenka nepěkný odér i při pohledu na český trh s telefonními a datovými mobilními službami. Máme tu 3 společnosti, které si spíše než na konkurenci hrají na tichý kartel, který jim ovšem nikdo nikdy nedokáže, takže právně je to OK (a stát už dlouhé roky nedokáže vyřešit ani drahá mobilní data)! Co by asi nastalo v oblasti bankovních poplatků, kdyby jedinou možností, jak vybrat všechny své úspory z banky bylo převést je k jiné bance? A byli by chamtiví jen bankéři nebo by nové kontroly využil i stát?

Ale ta nejzábavnější část teprve začíná. A co když přijde krize (kterou předpovídají někteří ekonomové už roky a o které vlastně víme, že určitě bude, jen nevíme kdy)? V minulých krizích se růst běžně stimuloval snížením úrokových sazeb o 3-6 procentních bodů. Jenže po té poslední krizi už banky sazby nezvedly a aktuální úrokové sazby ve vyspělém světě se nacházejí kolem nuly. Pouze 3 země OECD – Turecko, Mexiko a Island tedy takový prostor ke snižování úrokových sazeb mají (FED 2,25-2,5 %, ECB 0.0 %, BOE 0.75 %, BOJ -0,10 %, SNB -0,75 % – více zde). Když klesne úrok pod nulu, stane se z něj vlastně daň. Ano, banky jsou na další krizi připravené, plánují záporné úrokové sazby.

Při skutečném zrušení hotovosti by tak asi jedinou obranou před znehodnocováním peněz se záporným úročením byly nemovitosti (kterým lze ovšem snadno zvýšit výši daně) nebo komodity jako je zlato. A případně také kryptoměny, tedy za předpokladu, že je do té doby některé z velkých států nepostaví mimo zákon. Možná by zrušení hotovosti mohlo být pro kryptoměny požehnáním. Představa, že šedá ekonomika ze dne na den zmizí je totiž nereálná. A o tom, zda zaplatím kamarádovi pivo přece nepotřebuje vědět ani stát, ani vaše banka.

Hlasovat o tom, zda zrušit či nezrušit, můžete zde:

Jste pro zrušení hotovosti?

— Miloslav Hamřík (@vjkombajn) March 1, 2019