Do voleb mnoho dní nezbývá a tak je asi čas se k nim vyjádřit. Budu velmi obecný, protože před volbami mám zakázáno nějakou stranu otevřeně propagovat, to by nebylo dostatečně veřejnoprávní. Ale já s tím souhlasím, byť doba se změnila a dnes již neplatí, že mnoho z takzvaných influencerů jsou novináři. V době sociálních sítí není slovo novinářů umlčeno, to ne. Jen je často přeřváno.

Herci, zpěváci, youtubeři, blogeři a lidi úspěšní na sociálních sítích mají často stejně hlasitý ne-li hlasitější hlas než novináři. Prosadit se a vystavit svůj názor veřejně může dnes každý. Dřív dolehl názor maximálně k vedlejšímu stolu v hospodě, dnes na jeden post na vašem Facebooku mohou reagovat lidi i z jiného města, okresu, státu či dokonce kontinentu. Dřív jste opravdu museli hodně zaplatit za to, aby váš názor byl vidět, dnes si můžete sbírat voliče na Facebooku. Ta změna přišla velice rychle a my všichni jsme na to tak nějak nepřipraveni. Mnoho lidí už o politiku nemá zájem. Chápu. Ale pak platí, že každý vhozený hlas má vyšší váhu. Možná nemáte v plánu jít volit. Pak ale počítejte, že část vaše hlasu dostanou všechny strany.

To je tak asi celé, co jsem k tomu chtěl říct, byť ten další odstavec se toho politického taky minimálně jemně dotýká. Mám totiž takový ucelený pocit (i z politiky), že žiju v poslední době tak trochu v blázinci. Kromě toho, že stále existují věci jako multi level marketing, se rozmáhá v poslední době kupování věcí na Aliexpressu a přeprodávání na Sbazaru za přemrštěné ceny + české poštovné (poštovné přitom z Číny neplatíte). Třeba tuto minci můžete koupit za 350 korun+poštovné na Sbazaru nebo za 1,2 dolaru (poštovné zdarma) na Aliexpressu. Sám jsem si v Číně objednal 4 kusy těchto mincí za necelých 100 korun kvůli plánovanému focení ilustračních fotek. Předpokládám, že je jen otázka času, kdy to vyčůránci začnou nabízet babičkám a dědečkům jako skvělou investici pro vnouče, i když to v reálu nemá a nikdy mít nebude vyšší hodnotu, než cenu kovu a jediné, co to má společné s bitcoinem, je logo.

Dále nám tu odstartovala Účtenkovka. Kromě svého etického rozměru (bonzování a šmírování vs. kdo nepodvádí, nevadí mu) přinesla i rozčarování ze své podoby. Loterie, která byla tak důsledně loterií, až ji zákonodárci dali výjimku a tudíž se na ni nevztahuje loterijní zákon. Minimálně z mediální stránky je to trochu přešlap. Což pak vás nenapadá, že stát stvoří loterii a nedokáže sám dostát tomu, co chtěl po jiných a tudíž musí mít výjimku? Proč?

Dále je tu, uživatelsky ne zcela přívětivé, zadávání účtenek, kdy na webu hodně opisujete a na mobilu vlastně zbytečně taky. Jako se stalo ze strany státu doslova železným zvykem, jde opět o nepovedenou aplikaci. Jednak tu máme OCR, které klidně udělá v 16 znacích několik chyb, protože účtenky jednotlivých obchodů mají různé fonty i velikosti a kvalita tisku účtenek je střídavá i v rámci jednotlivých pokladen.

Když tedy naskenujete kód a opravíte překlepy, musíte zadat ještě DIČ prodejce, částku nákupu, datum nákupu a čas nákupu. Proč? Protože celý návrh zřejmě dělal idiot a systém údajně neumí přímo z kódu najít nákup, potřebuje si to vyfiltrovat skrze tyto zadané hodnoty. U dvou účtenek z Albertu je ověřoval systém 2 dny, zbylé dvě zatím neověřil (je možné, že OCR špatně naskenovalo kód, první den mě nenapadlo to kontrolovat). K rychlému zadávání dat nepřispívá ani totálně atypické rozložení klávesnice (nula je odsunuta na stranu), které je aktivní minimálně u položek DIČ a DATUM, zatímco přidávaná částka nákupu nabídne klasicky rozložené klávesy.  Znovu: PROČ PROBOHA? A jak tohle mohlo projít testingem?

Každopádně při naivní představě, že půlka národa bude věnovat několikrát měsíčně několik desítek minut svého času k zaregistrování útrat, aby výsledkem bylo, že jednou za 6 let vyhrají stovku (20 000 cen z 21 000), se opravdu usmívám. Takoví hlupáci tu snad nežijí… I když pravda, sběr víček jsme asi taky vymysleli u nás…

Každopádně za ten blázinec okolo i v nás neviňme jen politiky. Jistě, mají svůj díl viny a přispívají k tomu, jak se cítíme. Jenže to hlavní není o politicích. To hlavní je o nás. My sami se musíme nějak chovat, mít principy nebo se je alespoň pokusit se je definovat. Nebát se poukazovat na zjevné fakty, které tak přehlížíme. Nikdo z nás nemiluje lidi, co předbíhají ve frontě. A přesto mnoho z nás to někdy udělalo. Buďme na sebe tvrdí a dodržujme všechna ta idealistická pravidla. Neurážejme lidi pro jejich politický názor jen proto, že je jiný než náš (ano, říkám já, jak ironické). Často někoho odsoudíme na základě pár střípků informací, jenže když  začneme rozkrývat souvislosti ukáže se, že my jsme se mýlili, ne ti druzí. A pokud má některá ze stran vysoké preference? Tak asi velkou část voličů oslovila! Nikdy není pozdě na to se ptát „PROČ?“. Ale neptejte se lidí okolo sebe. Ptejte se těch, kteří tak chtějí volit.