Občas mi hlavou probleskne obrázek pěkného steaku nebo křupavé slaniny. Tak holt nasucho polknu…

Na obědy chodím do veganské restaurace, ale doma si mléko, sýry i vejce dopřeju. Taky jsem ze začátku akce měl třikrát kuře. Jednou pečené, dvakrát v polévce. Ale protože jsem puntičkářský magor, samotnému mi to přišlo trapné a tak jsem začal praktikovat zákaz masa důsledněji. Odpadla tím konzumace pizzy (i mé oblíbené verze hawai) a odpadly tam taky skoro všechny vyráběné bagety na trhu. Jistě, zachraňuje to sýrový mlsoun od Crocodille, ale to se nedá jíst denně. Problémem (pro vegetariána) českých baget je to, že všude je narvaný buď salám nebo šunka. Několikrát jsem se během minulého měsíce již natahoval po nějakém výrobku a pak jsem si uvědomil, že je v něm maso. Povedlo se mi vždy odolat.

Po koupi Fitbitu jsem začal velmi pomalu měnit svou váhu směrem dolů. To se nedávno tak nějak utlumilo, ale zdá se, že bez masa váha opět drobně klesá (je fakt, že v těch vedrech jsem pravidelný pohyb dělal v menší míře) . Jediný problém je, že mi trochu začala praskat kůže na dvou prstech. Není to nic, co bych v minulosti neznal a nejsem si jist, zda to zrovna nějak souvisí se změnou jídelníčku, ale hlásit se to musí. Nyní mám týden volna, takže snad se dostane na jeden rest. Tu fotoknihu k tátovým narozeninám, co měl v polovině června bych alespoň mohl začít vyrábět.

P.S. Chtěl jsem původně fotit odpůrce průvodu Prague Pride, ale nakonec jich přišlo tak moc málo, že se dostalo i na samotný průvod. A jako bonus přidávám jedno video plné tolerance (oběma směry, protože jsem byl při titulkování VELMI JÍZLIVÝ)