Už nebydlím na Praze 6, ale posunul jsem se na Prahu 2. Do práce to mám 8 minut pěšky, na metro asi 4 minuty pěšky (ale proč bych ho používal, když bydlím skoro v centru, že?)…

Přestěhováno jest. A ani to moc nebolelo, protože jsme se vykašlali na nějaké samostěhování, ale použili jsme firmu, která se skoro o všechno postarala. Nebyl s ní jediný problém a dokonce po ohlášení přijeli na místo o hodinu a půl dřív (ne později jak je zvykem). Ale tak je třeba uznat, že stěhování byl ten snadnější úkol. I když se sestěhovávali 2 byty do jednoho. Horší bylo včerejší malování starého bytu. Ale už alespoň vím, jak vypadá stříkací pistole i jak snadno se omývá. Stříkal teda přítel, já spíš oblepoval a pak uklízel. Ale i to jsme zvládli. Dnes předám klíče a sbohem Břevnove. Byls fajn, bylo to blízko jak na metro, tak na Letnou a v okolí žili především starší občané, takže lokalitka klidná. Co mi chybět nebude je doprava na ulici Patočkova, kdy otevřete na pár hodin okno a můžete utírat prach. Takový provoz nečekám ani v okolí té Vinohradské.

Došlo i k nějakým ztrátám. Například můj sexy notebook Zenbook odešel v nejnevhodnější dobu. Ve chvíli, kdy v novém bytě nejel internet a moji konektivitu zajišťoval jen tablet v módu „sdílení připojení“. Jenže stolní počítač kartou wifi nedisponuje. A já přitom o víkendech dělám z domu. Zbytek práce jsem proto odbavil z tabletu a druhý den jsem zjistil, že stačí dovézt modem do nového bytu a on se chytne! Potom odešlo domácí kino Panasonic. Tedy neodešlo úplně. Kdysi jsem ho vyhrál v nějaké vánoční soutěži s MojeID.cz (což je jen důkaz toho, jak podobné soutěže nefungují, protože jsem si účet zřídil jen kvůli výhře a dodnes se nějak neuchýlil k tomu ho užívat) a sloužilo dobře. Jde o systém 5.1 a sloužil jako zesilovač a výstup pro počítač (spojeno optickým kabelem). Jenže ať již jde o úmysl nebo záměr, jeho konektorová část nemá standardní kvalitu. Ačkoliv jsem nikdy neurval jediný kus konektorů, kam se připojují jednotlivé satelity, při stěhování odletělo asi 9 z dvanácti. Mohu se jen domýšlet, že došlo k degradaci titěrného plastového materiálu a tak stačil jen letmý dotyk a zbytek dokonalo pérko v každém spoji. A tak jsem po letech kvalitního 5.1 zvuku skončil na malém repráčku Logitech Z205, který původně vylepšoval zvuk na Kubově notebooku. Srovnávat se to nedá kvalitou ani výkonem, ale je férové říct, že by to bylo jako srovnávat autíčko na dálkové ovládání a nové BMW.

A tak tu sedím sám v bytě, o kterém mi včera proletělo hlavou to, že se v něm člověk víc nachodí. A tím nemám na mysli ty případy, kdy chodím kakat do koupelny, než se naučím, že toaleta je naproti. Kuba je v práci, spolubydlící Honza ještě spí a já tu mám klid na všechno co bych chtěl dělat. Škoda, že se mi až tak moc nic nechce. Piju kafe, den začíná a je tu ještě spouuuusta krabic…