Ani několik desítek výzev na Twitteru a Facebooku abych volil Karla mě nepřesvědčilo.

Otázka zněla zda Franze nebo Dienstbiera a i když jsem prvně jmenovanému přidal podpis ke kandidatuře, nakonec jsem se díky několika televizním pořadům, ve kterých Franz účinkoval, rozhodl pro toho druhého. Krapet k tomu přispělo i to, že podle nejmenované osoby, která údajně potkává Franze v parku s pejsky, tento pán nesbírá hovínka. Ať je tato historka smyšlená či nikoli, Franz jako symbol zhnusení lidí nad politikou zafungoval výtečně. Podotýkám, že si nemyslím, že by Dienstbier mohl postoupit do druhého kola. Jen jsem volil podle svého nejlepšího vědomí. Jak napsal již někdo na Twitteru, volit z toho menšího zla budeme až ve druhém kole. Předem podotýkám, že pokud to opravdu dnes po sečtení dopadne podle průzkumů a budu si muset vybírat mezi Fischerem a Zemanem, tak se druhého kola účastnit nemíním.

Tolik k politice. Nyní bych rád slov věnoval Českým drahám. Zatímco autobusem Student Agency jsem dojel trasu Praha-Brno přesně, trasu Brno Zbýšov (něco okolo 30 km) jsem místo 45 minut jel hodinu a půl. Nejprve měl 20 minut zpoždění vlak. I když na něj přípoj v podobě autobusu počkal, čekal autobus dalších 10 minut na další zpožděný vlak. Kromě toho ve vlaku byla opravdu silně nepříjemná průvodčí, která ignorovala fakt, že jedeme pozdě (tudíž se o tom vůbec nezmínila nebo nedejbože omluvila) a ještě peskovala cestujícího, který k ní při jejím projevu o rozpojování vlaku seděl zády, že má sluchátka a musí mu to říkat znovu. Dokud budou dráhy zaměstnávat takové matrony, tak se ta kultura cestování nezlepší. Koukali jsme na sebe navzájem s cestujícími a přemýšleli, proč ta paní dělá, to co dělá, když ji to evidentně sere (zvažoval jsem mírnější variantu, ale ona byla opravdu napřesdržku).

Pokud trávíte dnešní den v poklidu, přeji příjemnou zábavu. Já jsem v práci, ale dnešek strávím trochu jinak než obvykle. Na jeden den budu více editorem a pro vysílání Radiožurnálu budu vybírat a připravovat různé reakce ze sociálních sítí. Dost se na to těším. Ostatně jinými nenáviděné online přenosy v Týdnu jsem miloval. Chápu, že pokud budete doma, sednete si k televizi nebo budete hltat data z internetu. Pokud vás aktuální dění bude zajímat a ani jedno z výše uvedeného dělat nemůžete, tak si pusťte Radiožurnál. Volební studio Martina Veselovského startuje ve dvě odpoledne a přinese samozřejmě i informace z terénu, volebních štábů jednotlivých kandidátů i internetu. Chápu, že pro mnoho mladých je rádio jen kulisa. Taky jsem jej pár let neposlouchal. Ale časem jsem se k němu vrátil a dnes věřím, že rádio stále jistý potenciál má. Kromě vysílání nás můžete sledovat i na Twitteru Radiožurnálu, kam budeme dávat ty nejzajímavější informace z našeho online sledování voleb.