Rubriky

Archiv

Názory zde publikované mohou a nemusí reprezentovat názory mého zaměstnavatele.


Já si ty Vánoce nepřipouštím

Týden v nové práci je za mnou. Rozhodně se v ní nebudu nudit, to je jisté. Ale zvládl jsem i spoustu jiných věcí.

Ve čtvrtek jsem si o odpolední (pravda krapet delší) pauze odskočil odfotit svatbu Filipa a Veroniky, kteří jsou jediným párem, který toto podstoupil již podruhé, aniž by se kdy rozvedl. Inu první svatba na Svatém Martinu byla sice romantická, ale ne dostatečně právně podložená pro české úřady. Po práci jsem strávil večer v bytě ve společnosti dvou lahví vína a hned tří menšinově orientovaných kluků. Zatímco ten jeden zdůrazňoval, že spolu nechodíme, ti dva byli jeho spolubydlící. Docela fajn pokec.

V pátek jsem měl konečně dost času na sezení u počítače a konečně jsem mohl přepsat věci z několika papírů do počítače a hlavně je uspořádat do tabulky. Po práci jsem vyrazil na koncert Tiché dohody v původním složení (těch složení bylo několik) a i když zpočátku vypadalo publikum těžce zatuhlé, netrvalo to dlouho a celá Akropole se roztančila. Měla důvod. Kapela zahrála všechno zásadního. Od Kotvy a kříže, přes Marionetu, Má duše se vznáší, Drogu v kůži nebo Kde spí andělé. Moc jsem si to užil.

Víkend jsem pojal jako čas, kdy bych neměl příliš vycházet z domu. V sobotu jsem vykročil ven až kolem půl třetí. Do té doby jsem sledoval FB naší stanice a připravoval posty a hlídal diskuse. Dorazil jsem do Holešovické tržnice na Fashion market, rychle koupil triko od Young Primitive a LoveMusic, prohodil pár slov s dvěma kamarády a hurá domů. Tak zněl plán, ale v časové tísni jsem jej musel pozměnit a vyjet rovnou do pražského hotelu Corinthia, kde se konal zastávka WPT (World Poker Tour). V turnaji médií jsem tentokrát nezazářil 6/20 (výhru bral kolega z Blesku). Protože nebylo tak pozdě, otočil jsem se ještě v Budoáru. Původně jsme tam s Robinem pomrkávali po jednom zajíci, ale pak mi můj barový sparing partner odešel a zajíc si přivedl posilu. Náctiletí modroocí blonďáci nikdy nebyly z těch, kteří by mi často projevovali náklonnost, ale řekněte mu ne, když po vás chce telefonní číslo a má tendence vám kontrolovat jazykem zubní prostor.

V neděli jsem vstal kolem dvanácté, čemuž se nelze příliš divit, protože jsem došel domů po čtvrté ráno. Den jsem strávil částečně upravováním fotek, ale především sledováním final table pražského WPT, který běžel na internetu. Díky tomu jsem jej mohl sledovat na telefonu i v šest večer v Tandooru (nejbližší restaurace v okolí mého bytu), kam jsem se zašel ‚naobědvat‘. Večer jsem se přihlásil do freerollu o 500 dolarů. Podobný nápad mělo 2 439 lidí, takže v něm bylo poměrně plno. Vypadl jsem poměrně záhy, protože nadbytek lidí, kteří raisovali, aniž by měli něco v ruce, mě ihned znechutil a tak jsem to zkusil ‚zahrát‘ podobně a hned jsem vypadl. ;). Dal jsem si dal39 dva freeroll (zdarma) turnaje. V tom nejlépe zahraném jsem skončil 233/5045 s tím, že jsem nejlépe byl 27. ve hře. Můj cíl být v horních 10% se vydařil, ale sen takový turnaj vyhrát, ještě ne.


Send to Kindle

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Pondělí, 10. prosince 2012, 8:00

Publikováno v BLOG


Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *