příhoda plná bakterií a mikrobů, k tomu jsem svého přítele oficiálně požádal o ruku a navíc jedno fotografické dilema, pomůžete mi vybrat lepší verzi fotografie?

Cestou do práce jsem si v pondělí koupil jogurtový nápoj. Vlastně jsem kupoval dva a večer koukám, že mi jeden zbyl a tak jsem se ho rozhodl dát do ledničky, která je v naší kuchyňce. Při té příležitosti jsem si vzpomněl, že jsem tam jednou něco dával a zapoměl na to. Tak jsem porozhlédl. Jogurt z října 2007 by mohl být právě onou věcí, byl to můj oblíbený Florián. I bageta s šedozelenými kousky kuřecího masa z letošního února by mohla přicházet v úvahu. Rozjezený salát z února ale můj nebyl, stejně jako další jofurt z téhož data, který měl bohužel průhledný kelímek. Pokud něco z uvedeného bylo kolegů, musím se jim omluvit, protože jsem to vyhodil. Každopádně mně tahle cesta do firemní ledničky pobavila a ve čtvrtek večer se po ní možná zkusím porozhlédnout víc, protože je to docela dobrodružná výprava…

Pro všechny fotografy, které baví fotit a pak zkoušet fotografie zpeněžit, tu mám zajímavý link o mikrofotobankách. Mimochodem tu je i návod, jak zkusit projít Shutterstock, což je fotobanka, která mi zamítla všech 10 zaslaných fotek a většinou se jednalo o důvody jako: "Noise–Noise, film grain", což je nezvyklé, nikdy jsem u své digitální zrcadlovky nepozoroval filmové zrno. Co se týká šumu, ano ten by na fotografiích být mohl, byť jsem si jistý, že kdybych ho při zvětšení na 100% zpozoroval, jistě bych takovou fotku nezařadil do výběru…

A jinak? Po fantastických Hooverphonic na Flédě v úterý (při písni Eden se mi zježili všechny chlupy a na zádech jsem cítil mráz) jsem šel spát ke Kubovi. Za celou noc jsem jej vzbudil jen jednou (chrápáním). Když jsem vstal v devět z postele, byli už všichni pryč. A tak jsem chvíli zkoušel být milý na kočku, ale z nějakého důvodu se mně bojí. Poté jsem zakoupil zásnubní prsten z chirurgické oceli (stříbrné nebyly tak pěkné) pro Kubu, jel se domů oholit, učesat, osprchovat a převléct. Soudě dle pohledů lidí na České mi to asi i docela slušelo (nebo taky ne, že?). A pak jsme šli s Kubem a jeho kolegem na oběd. Odpověď zněla: "Ano", mimochodem. Když se na to ptal Pepík, vysvětloval jsem mu, že vím, že je strašně brzo, že se známe teprve 4 měsíce, ale že našemu vztahu věřím a pořád mám rok na to z toho vycouvat. Jeho odpověď byla: "To samý mi psal i Kubík :D". No teda! Čubky… :)

Byl jsem se podívat do firmy Catcut na Dornych, ale i když jsem našel služební vchod, vchod pro zákazníky jsem nenašel. Ono vubec tu firmu najít bylo takové nemalé dobrodružství, takže asi zkusím nějakou jinou. Cestou zpět jsem alespoň v gaycentru Vaňkovka (vždycky mám pocit, že tam půlku personálu i návštěvníků kaváren tvoří gayové) koupil chrániče na kolena lokty, abych se mohl zase vydat na brusle. Pak jsem se svezl Adélkou a oproti předpokladu jsem s tvorbou DVD pro Perpetuum začal o několik hodin později. Ale určitě toho nelituju. Byl to nádherný den a kdybych si nebyl jistý, že s ním chci strávit zbytek života, tak bych mu ten prstýnek nedal. Možná je opravdu brzo na takové kroky. Chápu vaše námitky. Ale zkuste mi tentokrát věřit…

Tahle fotka tu už byla. V této úpravě se mi ale líbí víc (byť Kuba nesouhlasí). Co si o tom myslíte vy?